Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:22,320 Asi vám neřeknu nic objevného, když zmíním, že lidský mozek má dvě polokoule, hemisféry, které jsou si navzájem velmi podobné, ale nejsou identické, a taky se většinou ví, že každá z těchto polokoulí řídí jinou část těla. Pravá polokoule, pravá hemisféra řídí levou polovinu těla a levá řídí pravou polovinu těla, a většinou lidé vědí i to,

00:00:49,730 že levá hemisféra je spojená s racionálním uvažováním a s řečí a s  logikou,

00:00:58,010 zatímco ta pravá, je spojená s emocemi. Obě poloviny mozku jsou spojeny takzvaným kalózním tělesem, což je shluk nervových vláken, který přenáší informace z jedné polokoule do druhé. V polovině 20. století se přišlo na to, že toto těleso lze přerušit a zabránit tak přenosu vzruchů z jedné poloviny do druhé, a při experimentech na kočkách a opicích se přišlo na to, že se vlastně nic moc nestane.

00:01:27,970 Nakonec byla v roce 1961 provedena poprvé taková operace u člověka. Dotyčný pacient trpěl těžkou epilepsií a lékaři věřili, že když přeruší přenos signálu z jedné poloviny mozku do druhé, tak tyto záchvaty přestanou, což se opravdu stalo a při následujícím pozorování bylo zjištěno, že pacient žije naprosto normální život se všemi radostmi a strastmi jako jakýkoliv jiný člověk. Nemělo to vliv na jeho intelekt,

00:01:58,320 nemělo to vliv na jeho schopnost zapamatovat si věci, prostě žil zcela normální život, takže se tyto operace začaly dělat častěji, a pak se ukázala zvláštní věc. Totiž pokud jste přišli na to, jak ukázat nějakou informaci jenom jedné polovině mozku, tak se jedna polovina o té informaci dozvěděla a druhá ne. Takový člověk pak dokázal dělat dvě věci najednou, každou polovinou těla něco jiného, což zdravý netrénovaný člověk většinou nedokáže.

00:02:29,470 A díky těmto výzkumům a operacím se přišlo na to, že člověk má v podstatě dva mozky, levá a pravá polovina toho, co má v hlavě, vlastně dokáže totéž. Jsou to dvě kopie, mírně odlišné, ale ze stejného základního plánu. Dokonce v případech určité formy epilepsie ve velmi raném věku se provádí operace, při níž se odstraní celá polovina mozku. Samozřejmě, že ne jakákoliv polovina, buďto levá nebo pravá, kdybyste odstranili

00:03:00,270 přední nebo zadní tak člověk zemře, ale levá nebo pravá nevadí. Pokud dítě takovou operaci podstoupí do osmi let svého věku, tak dál žije zcela normálně, což ještě jednou zopakuji: dítě s polovinou mozku žije zcela normální život, normálně mluví, normálně myslí, normálně cítí, a ta představa o tom, že v jedné polovině mozku sídlí emoce a v druhé rozum, ta bere za své.

00:03:31,040 Ta jedna polovina mozku, která po takové prací zůstane, zvládne obě role. Lidský mozek je příklad až trestuhodného plýtvání prostředky, má spousty neuronů a spousty synapsí na věci, které, jak je vidno, zvládá s polovičním množstvím. A dokonce některé věci řeší na mnoha různých místech, například za normálních okolností si běžné denní zážitky ukládáte do takzvané hipokampové paměti a tam normálně fungujou a

00:04:00,980 během spánku je pak zpracováváte do dlouhodobé paměti, ale když se stane nějaká vyhrocená situace, tak do hry vstoupí takzvaná amigdalová paměť, kam si ty vzpomínky taky uložíte. Jenže tyhle vzpomínky, ty v amygdalové paměti, se nedají vybavit tak, že si na ně prostě chcete vzpomenout, tyhlety se vám vybaví jako takové záblesky z ničeho nic. Takové vzpomínky popisují například oběti nějakých traumatizujících zážitků.

00:04:31,650 Takže v mozku můžete mít dva druhy vzpomínek na tutéž událost. A docela dobře se vám může stát, že vzpomínky na nějakou událost vědomě nevíte, ale podvědomě vás ovlivňují, podvědomě cítíte různě strachy, sociální fobie a další věci, aniž byste tušili, že důvodem je právě vzpomínka, kterou máte, ale nevíte o ní. Například při experimentech s pacienty, kterým nádor nebo jiná nemoc zničila

00:05:02,150 část zrakové kůry, takže na polovinu zorného pole nevidí, bylo zjištěno, že "nevidí" v uvozovkách. Když jste jim do té zatemnělé části zorného pole ukázali nějaký obrazec, křížek, trojúhelník, hvězdičku, a ptali jste se jich, co vidí, tak řekli, že nic, že prostě jsou slepí na to místo.

00:05:24,750 A když jste trvali na odpovědi a říkali jste, tak aspoň to zkuste uhodnout, tak pacient jakože uhodnul, a uhodnul to správně. Protože ve skutečnosti jeho mozek to místo vnímal, akorát ho nedokázal vědomě zapojit do kognitivních procesů, ale věděl, co tam je. V mozku je spousta věcí, o kterých nevíme, a probíhá tam spousta procesů, které nedokážeme ani řídit, ani ovlivnit, ani vnímat, a naše vědomí vlastně jenom klopýtá za těmito procesy a snaží se je zpětně vysvětlit,

00:05:58,560 což opět ukázaly experimenty s lidmi, kteří mají rozdělené mozkové hemisféry a každá z nich vnímá něco jiného a řídí něco jiného.

00:06:09,340 Ta levá mozková hemisféra, jak už jsem říkal, tak ta dokáže komunikovat řečí, zatímco pravá dokáže komunikovat jenom tím, že ovládá levou část těla, například levou ruku. Takže když té pravé části mozku, ukážete slovo chodit, tak ten člověk vstane a jde. A když se ho zeptáte, kam jde nebo proč jde, tak si levá půlka vyfabuluje příběh, kvůli kterému vstal a chodil, takže třeba řekne, já jsem si vlastně vzpomněl, že se chci jít napít,

00:06:39,460 a přitom příčinou bylo slovo Choď, ale ten člověk vědomě neví, že ho viděl, což ale neplatí jenom u lidí s rozdělenými hemisférami, ale platí to i u zdravých lidí. Lidské vědomí není to, které ovládá váš mozek, ale naopak lidské vědomí z mozku vyvěrá a zpětně interpretuje to, co se v mozku a ve vašem těle a ve vašem okolí děje. Psychologové například zjistili, že když budete číst naprosto neutrální

00:07:10,340 text a budete u toho v zubech držet tužku, tak vám text bude připadat zábavný. Je to prosté, když držíte v puse tužku, tak musíte mít roztažené koutky, a roztažené koutky má člověk tehdy, když se směje, a mozek si zpětně vytvoří konstrukci: četl jsem ten text a měl jsem přitom vytažené koutky, takže to muselo být zábavné. Pokud si u toho navíc sednete rovně a budete hezky zhluboka dýchat, tak mozek má zcela jasné signály, že prožíváte

00:07:41,740 štěstí, usmíváte se a dobře dýcháte. A když si pak zpětně budete na tu epizodu vzpomínat, tak vám mozek předloží vzpomínky, které budou v souladu s tím, co si pamatujete. Tedy, že jste byli šťastní, veselí, že se vám ten text líbil a že jste byli v tu chvíli spokojení. Lidský mozek, jak to tak vypadá, není racionální stroj na logiku a argumentaci, ani není zmítán emocemi, ale je to souhrn mnoha různých procesů,

00:08:12,170 které vlastně v jednu chvíli řeší tu samou věc, a nakonec si z toho nějakým způsobem vybere to, co zapadá do vašeho přesvědčení, do vašich vzpomínek, do vašeho obrazu světa. Takže z hlediska nějakého poznávání pravdy není mozek ten úplně nejvhodnější nástroj, respektive musí být velmi silně trénován a kontrolován k tomu, aby se opravdu k pravdě blížil, protože když není trénován a když není kontrolován,

00:08:42,860 má tendenci blížit se k tomu, co vypadá jako bezrozporné a jednoduché vysvětlení, co se s vámi děje. A když už jsme takhle trošku zabloudili na pole filozofie, zkusím ještě přihodit jeden argument, a to je argument svobodnou vůlí. Mnozí filozofové o její existenci pochybují, ale naše západní civilizace je založena na přesvědčení, že člověk svobodnou vůli má, že není predestinován a že není předurčen k tomu dělat to, co je mu

00:09:15,070 dáno. Můžeme si zkusit jednoduchý experiment na ověření svobodné vůle. Svobodně se rozhodněte, teď, v tento okamžik, jestli zvednete některý ze svých prstů na rukách. Je to zcela na vás, že? Je to naprosto vaše svobodná vůle, můžete zvednout, nemusíte.

00:09:33,790 Když se nad tím ale zamýšlíte zpětně, tak si uvědomíte, že nastal nějaký okamžik, kdy jste si řekli: tak a teď ho zvednu nebo ho nechám ležet, a za zlomek sekundy jste to udělali.

00:09:47,370 Zhruba tak 200 milisekund to trvá. Vaše svobodná vůle se manifestovala v tom rozhodnutí a 200 milisekund trvalo, než to tělo provedlo. Ve skutečnosti díky experimentům víme, že v ten okamžik, kdy jste se vědomě a svobodně rozhodli, jestli prstem pohnete nebo ne, tak v ten okamžik už bylo dávno rozhodnutí učiněno. Učinil ho váš mozek a učinil ho zhruba sekundu před tím, než jste si to svobodně uvědomili. Už celou sekundu

00:10:17,600 před tím, než jste si uvědomili, že pohnete prstem, mozek začal spouštět všechny procesy, které vedou v konečném důsledku k tomu, že hnete prstem.

00:10:27,500 Ale to vaše uvědomění přišlo až skoro na konci, až když už bylo skoro hotovo, tak v tu chvíli jste si uvědomili, že to vlastně svojí svobodnou vůlí uděláte, ale váš mozek to věděl už vteřinu před tím. Ano, já vím, že to, co jsem dneska říkal, může mnoha lidem připadat absurdní a bizarní. Tak to celé uzavřu ještě zmínkou o takzvaném Antonově syndromu, což je stav, který nastává po určitých mozkových mrtvicích. U Antonova syndromu dochází k tomu, že člověk přestává vidět,

00:10:58,410 protože je poškozené jeho zrakové centrum, ale neví o tom, že nevidí. Když se ho zeptáte, jestli vidí, tak vám řekne, že ano. Když mu ukážete čtyři prsty a zeptáte se, kolik ukazujete, tak pacient řekne, že jeden, protože vůbec nevidí, co ukazujete, ale nechce tomu uvěřit, a jeho mozek si vytváří vlastní verzi reality. Ano, zeptali jste se ho, kolik mu ukazujete prstů, a ukazujete mu pravděpodobně jeden prst. U tohoto typu mozkového postižení se dost často

00:11:28,640 stane, že pacient ani nevyhledá lékařskou pomoc, protože neví proč, až když začne narážet do nábytku, tak zjišťuje, že něco není úplně v pořádku, a ze začátku si to většinou vysvětluje tím, že mu nábytek někdo přestavěl. On nevěří tomu, že nevidí. I když mu to řeknete, že nevidí, on vám nevěří a bude se s vámi hádat. Vzpomeňte si na to, prosím, až zas někdy budete mít pocit, že máte právo se s někým dohadovat proto, že vám mozek

00:11:59,440 řekl, že máte pravdu.