Přidej vejce
Máte občas z nějakých věcí pocit, že vám jsou lhostejné? Přidejte vejce!
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:00,370 Faktoid je vlastně taková podcastová miniatura. Miniatura je podle slovníku "malba nebo kresba drobných rozměrů a přeneseně pak drobné dílo vůbec, třeba klavírní skladba nebo krátká povídka". Ovšem původně slovo miniatura označovalo iniciálu v rukopisné knize. Takovéto ozdobné první písmeno
00:00:32,180 V kapitole. Tyto iniciály malovali malíři červeným barvivem, kterému se říká suřík. Suřík je chemicky oxid olovnato-olovičitý a kromě toho, že je jedovatý, tak má i hezkou červenou barvu. České označení suřík zavedl obrozenec Pressl podle ruského slova surik, které pochází z řeckého syrikon, což bylo označení pro červené,
00:01:03,150 Purpurové barvivo, které Řekové dováželi ze Sýrie - tedy proto syrikon. Ovšem Římané mu neříkali "syrské barvivo", ale říkali mu minium, podle řeky Minus, což je španělská řeka, které se dnes říká Minho. A podle minia - červeného barviva - se říkalo iniciálám, které se tímto barvivem vybarvovaly, miniatura. Tedy původně miniatura označovalo něco,
00:01:33,420 Co se má vybarvit miniem - tedy červeně. A když přišel knihtisk, tak miniatury ve smyslu červeně vybarvených iniciál zanikly a místo nich se malovaly malé obrázky, kterým se ovšem dál říkalo miniatury. Později se červenou barvou psaly v liturgických knihách poznámky. Samotný text byl tištěn černě, poznámky červeně, a protože červený je latinský ruber, tak se těmto poznámkám
00:02:04,840 Začalo časem říkat rubrika. Pak se označení přeneslo na titulek nebo část knihy a posléze na oddíl knihy, novin nebo časopisů. Dneska už nikoho nenapadne souvislost mezi rubrikou a červenou barvou, i když občas některé časopisy v záhlaví označují rubriku právě červenými písmeny.
00:02:30,010 A miniatura se od svého původu v označení červeného barviva naprosto odpoutala a dnes ji považujeme za slovo odvozené z latinského minus neboli menší, ale původně nebyla menší, původně byla červená.
Máte občas z nějakých věcí pocit, že vám jsou lhostejné? Přidejte vejce!
Ba co dím - okénko! Spíš průzor. Klíčová dírka. Periskop! Jen takhle malinkatý!
Má se za nevyhnutelné, že pojede-li vlak krajinou rychlostí vyšší než 43 km/h, tak lidé při pohledu na něj dostanou závrať, nevolnost, nebo dokonce zešílí!
Samozřejmost o květáku a zelí, kterou určitě víte, protože VY jste ve škole dávali pozor...
Bylo tu však něco krásného co drtí: odvaha a radost z života i smrti. /p>
Přesně tak. Přijdu, až nastaví zrcadla a uklidí zbytky explodovaných hlav.
Co vy, taky jste to věděli? A taky vám připadá, že lidi jsou špatní, a dnes a denně se vám to potvrzuje?
Když něco chcete, nechtějte to za každou cenu, ale co nejlevněji.
Instinkty a podvědomé reflexy kašlou na to, že jsme civilizovaní a kulturní lidé, inkluzivní a přijímající...
Mezi početím a zrozením bývá devět měsíců. Zvláštní je, že devět měsíců je i mezi nejčastějším narozením a nejčastější smrtí.
Na Nový rok o slepičí krok, do hrobu skok, čáp letí přes moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře, do kožichu brok!
První podcast, který jsem kdy natočil, je zaznamenaný na magnetofonovém pásku, a když jsem ho natočil, tak mi byly asi čtyři roky. Je tam slyšet, jak recituju básničku, a z pozadí zní hlas mojí mámy, která z kuchyně volá "POMALU... a NAHLAS!"
Někteří jsou fakt staří už v sedmadvaceti, protože stáří je stav mysli, teprve až pak těla...