Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:00,320 Za starých zlatých časů, které tedy samozřejmě nikdy neexistovaly, ale všichni o nich rádi mluví, se věci měřily jednoduše.

00:00:13,900 Například délka.

00:00:16,050 Délkové jednotky se prostě odvodily od měr, které má lidské tělo, například prst, palec, dlaň, píď, loket nebo sáh, což je mimochodem vzdálenost konců rukou, když rozpažíte.

00:00:32,450 Staročeský sáh měl 1,79m a pravidelní posluchači Faktoidu už vědí, že tato vzdálenost je téměř přesně rovna výšce člověka. Tyto jednotky jsou praktické v tom, že je má každý neustále takříkajíc po ruce.

00:00:51,160 Jejich nevýhoda je jasná: kdybychom byli všichni stejně velcí, není s tím problém, ale každý z nás je jinak velký. Každý z nás má jinak dlouhou stopu, jinak dlouhý sáh, jinak dlouhý prst.

00:01:07,470 Což lidem samozřejmě brzo došlo, a proto se začaly na významná místa, jako například na radnici, dávat etalony (neboli prototypy) jednotlivých měr a vah. S prototypem je ale problém především proto, že je k dispozici na jednom místě a musí se složitě kopírovat na jiná místa. Prototyp se může zničit, prototyp se může poškodit, někdo ho může ukrást, ale dlouhou dobu nic jiného k dispozici nebylo.

00:01:36,750 Takže kodifikace jednotek probíhala tak, že král vydal nařízení a podle tohoto nařízení si všichni seřídili svoje metry, váhy, hodinky a tak dál. Takže například anglická délková míra yard byla definována jako vodorovná vzdálenost mezi panovníkovým nosem a palcem natažené pravice. Tuto nejjasnější vzdálenost změřili a kodifikovali v roce 1215, a už zhruba

00:02:07,190 někdy v 16. století přišli evropští vědci na to, že v jednotkách panuje slušně řečeno chaos, a to nejen v rámci Evropy,

00:02:17,720 Ale často i v rámci jednoho království. V českých zemích se používal český loket.

00:02:24,520 Ale taky ašský loket, brněnský loket,

00:02:28,490 Brněnský lesní loket, dlouhý loket, klatovský loket, mělnický loket, olomoucký loket, pražský loket krátký, pražský loket dlouhý, pražský loket textilní - a to jsme zatím jenom u lokte a u království českého.

00:02:47,460 Navíc v českém království měl mělnický loket skoro 60cm,

00:02:53,570 Brněnský loket 79, pražský krátký 84 a pražský dlouhý dokonce 94cm.

00:03:03,380 Tedy rozdíl mezi mělnickým a pražským dlouhým loktem byl téměř 40cm. Tyto jednotky se navíc velice těžko přepočítávaly. 1 loket sice byl 3 pídě nebo 30 prstů nebo 120 zrn a 3 lokty byl 1 sáh a 24 loktů byl 1 zemský provazec a 30 loktů byl 1 postav a jitro byl obdélník o stranách 42 x 210 loktů,

00:03:33,580 ale praktické to moc nebylo.

00:03:38,410 Během Velké francouzské revoluce se ve Francii rozhodlo, že míry budou sjednoceny a že se budou používat desítkové násobky a podíly. Tedy ne dvanáctiny a třetiny a čtvrtiny, ale 1/10 nebo desetinásobek.

00:03:56,590 Nové jednotky to neměly lehké, stejně tak i nové dělení to nemělo lehké a naráželo na silný odpor. Zejména lidí. Lidé byli zkrátka zvyklí počítat na čtvrtiny a na třetiny a na šestiny a na dvanáctiny a na tucty, veletucty a kopy. Nakonec se ale desetinné dělení prosadilo. Ne snad proto, že by bylo skvělé a výhodné, ale prostě proto, že bylo uzákoněno, že se staré jednotky

00:04:26,760 zakázaly a postupně, jak se ve školách učily nové, tak se díky generační obměně prosadilo desetinné dělení. Zároveň došlo k tomu, že základní délková jednotka 1m nebyl odvozen od toho, jak dlouhý má král nos, ale od nějakého rozměru Země. Zvažoval se obvod rovníku, ale důvodem proti bylo to, že ne všechny země leží na rovníku a ne všechny by si ho tedy mohly přesně změřit.

00:04:55,000 Takže byla vzata délka poledníku, protože poledník je dostupný v každé zemi, a metr byl definován jako jedna desetimiliontina délky zemského kvadrantu, což je 1/2 délky poledníku od rovníku k pólu.

00:05:13,280 Tato vzdálenost byla změřena, byly vytvořeny prototypy této vzdálenosti a s rozvojem vědy a mezinárodního obchodu došlo všem zemím, že by bylo dobré se dohodnout na jednotné soustavě.

00:05:28,270 A nakonec byla přijata ta francouzská, ta, která definovala metr a kilogram, protože byla poměrně dobře vědecky a odborně podložena. Anglosaské země ovšem v té době byly jiného názoru, a protože měly velký odpor vůči francouzské revoluci, tak se k této konvenci nepřipojily. Proto jim zůstaly palce, stopy, yardy a míle. Ve Spojeném království se ještě dlouho udržovaly dvanáctkové tradiční systémy.

00:05:59,080 Například £1 měla 20 šilinků a každý šilink měl 12 pencí, takže 240 pencí dávalo 1 libru.

00:06:10,040 Ale taky existovala čtvrtpence, nebo 2 šilinky tvořily 1 floren, 2 šilinky a 6 pencí byla půlkoruna a 5 šilinků byla koruna. Nakonec v roce 1971 svoji měnovou soustavu decimalizovali. A v roce 2000 byla dokončena zkáza tradičních jednotek tím, že i Velká Británie přešla na metrický systém.

00:06:37,300 Ale dohady jsou už minulostí a dneska se dá říct, že víceméně celý svět, minimálně ten obchodní a technický, používá metrickou soustavu. Spojené státy si sice nadále udržují své palce, ale v technické výměně už se používají milimetry. Na druhou stranu v některých oborech, třeba v letectví, jsou výšky udávány stále ve stopách... Podle původního metru, tedy 0,1 miliontiny zemského kvadrantu.

00:07:08,380 Jsme změřili spoustu dalších věcí, například rychlost světla ve vakuu.

00:07:14,480 To je těch známých zhruba 300000km za sekundu. A když se ukázalo, že původní definice metru už nevyhovuje a že měření podle etalonu už není to, co potřebujeme, tak byla definice metru změněna, a to právě tak, že je metr nyní odvozen od rychlosti světla. Jenže rychlost světla není těch hezkých kulatých 300000km/s.

00:07:40,500 Takže ve skutečnosti je metr definován tak, že světlo za 1 sekundu ve vakuu urazí 299 792 458 metrů. Z čehož je patrné, že pro zjištění přesné velikosti jednoho metru

00:08:01,350 Potřebujeme jednak vakuum a potřebujeme přesnou definici sekundy. Zapomeňte na to, že den má 24 hodin a každá hodina 60 minut a každá minuta 60 sekund. Sekunda je definována jako doba trvání 9 192 631 770 period záření atomu cesia 133.

00:08:31,760 Ovšem jen tehdy, když je cesiový atom v klidu, při teplotě absolutní 0 a zcela bez vnějších vlivů, což jsou podmínky, kterých nedokážeme dosáhnout. Takže tu sekundu nakonec dopočítáme pomocí korekcí.