Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:00,070 Všeobecně přijímaná teorie o vzniku vesmíru říká, že na samotném začátku, pár zlomků sekundy po takzvaném velkém třesku, vznikly elementární částice.

00:00:13,260 A z těchto elementárních částic za nějakou dobu vznikla hmota. Ta nějaká doba je zhruba půl milionu let a ta hmota, která vznikla, byla jenom ta nejjednodušší, tedy především atomy vodíku, o něco méně atomů helia.

00:00:32,520 A troška atomů lithia.

00:00:35,510 A tím to haslo. Nic víc pro nás vesmír na začátku neměl. Takže je logická otázka: kde se vzaly všechny ty prvky, kterých dneska máme plnou periodickou soustavu?

00:00:49,530 Vesmír od vzniku atomů a těchto základních prvků v klidu dál chladnul a expandoval a několik set milionů let se nic podstatného nedělo. Pak se díky gravitaci začaly utvářet velké shluky hmoty, z nichž vznikly pomalu první hvězdy. Hvězda, jak víme, je obrovská masa hmoty, která je tak těžká, že v jejím středu panují extrémní tlaky, a v důsledku těchto tlaků i extrémní teploty.

00:01:20,870 Zároveň díky svojí hmotnosti k sobě přitahuje další hmotu, takže celková hmotnost roste, tlaky a teploty taky, až nakonec v určitém okamžiku dojde k tomu, že v jádru se začne vodík slučovat na hélium. Začne tak termojaderná fúze, jejímž výsledkem je kromě vzniku velkého množství energie i vznikl atomů hélia. A když dojde vodík a jsou příznivé podmínky,

00:01:52,200 Tak z helia postupně vznikají těžší a těžší prvky. Čím menší hvězda na začátku je, tím pomaleji ty reakce probíhají. Hvězdy, které jsou menší než naše Slunce, hoří velmi pomalu, moc energie nevydávají a když svítí, tak v červeném nebo infračerveném pásmu, a proto se jim říká červení trpaslíci. Těžší hvězdy, zhruba o hmotnosti našeho Slunce, postupně spotřebují vodík, pak spotřebují

00:02:22,490 Helium a přitom se zvětší. Vznikne vznik takzvaný červený obr. Slunce se do tohoto stádia dostane zhruba za 5 miliard let. Zvětší se natolik, že pohltí Merkur, Venuši a dost možná i Zemi. Potom odhodí vnější vrstvy, které vytvoří takzvanou planetární mlhovinu a zůstane akorát velmi těžké původní jádro hvězdy, které je samozřejmě ve srovnání s celou hvězdou úplně nepatrné, a tomuto jádru se říká bílý trpaslík.

00:02:54,760 A tak skončí naše sluneční soustava v podobě, jaké jí známe teď. Uprostřed bude malá hvězdička a okolo ní budou kroužit velké obří plynné planety. U hvězd velikosti našeho Slunce vznikají těžší prvky, tak někde do úrovně uhlíku.

00:03:13,230 Hvězdy, které mají na počátku hmotnost vyšší než 10 Sluncí, pak procházejí zajímavějším vývojem.

00:03:21,710 Na začátku je to velmi podobné, ale díky obrovské hmotnosti se transmutace prvků nezastaví uhlíkem, ale pokračuje dál až k železu. Taková hvězda, které se říká červený veleobr, je zhruba stokrát větší než Slunce. A jakmile se nashromáždí dostatečné množství železa, tak dojde ke gravitačnímu kolapsu - nikoliv na černou díru, k tomu je potřeba mnohem mnohem větší původní hmotnost

00:03:51,640 Ale dojde k takzvanému výbuchu supernovy. Výbuch supernovy je opravdu výbuch, probíhá velmi rychle, tedy na hvězdné poměry velmi rychle.

00:04:02,300 A během tohoto výbuchu se všechny ty prvky, co vznikly v jádře hvězdy, rozmetají po širokém dalekém okolí. Po původním veleobru tak zůstane jenom malá neutronová hvězda. Těsně před výbuchem se extrémně zvýší počet neutronů, které jsou zachyceny železem ve vnějších vrstvách, to se stane velmi radioaktivním a postupně se rozpadne na další prvky, až po uran. Uran je nejtěžší prvek, který vznikl touto přirozenou cestou. A toto je odpověď na otázku, kde se vzaliy

00:04:34,780 Všechny ty ostatní prvky kromě vodíku a helia, ze kterých jsou všechny ty věci okolo nás a ze kterých jsme i my sami. Je to pozůstatek po těchto prvních velkých hvězdách, které existovaly na začátku vesmíru, prožily svůj život a explodovaly. Když tedy s trochou poezie řekneme, že lidé jsou z popela hvězd, tak je to doslova pravda.