Faktoid

Karle, to fakt nechceš!

Pak nemají být neustále nasrané a tak jako obecně nevrlé...

Takový Jánošík, akorát že s houslema. Takových je český národní mýtus plný.

Táty táta. Táty táty ta teta tá tatata!

Za každou notu dukát, za osminky dva.

Nečestné a nesportovní!

První volá, druhý ukazuje, třetí zkoumá, čtvrtý nakazuje, pátý tohle všechno pozoruje...

Samozřejmě s kysaným zelím...

Příroda, to je chrám i lůno...

Jak moc vás má mrzet, když vám učitelka řekne, že jste špatný žák?

Když chcete poznat pravou tvář lidí, sledujte je ne tam, kde berou, ale tam, kde kupují. Zjistíte, že jsou mnohem lepší, než se na první pohled zdá

Stanu se červaným, červenějším, až budu nejčervenější na celém světě...

Máte občas z nějakých věcí pocit, že vám jsou lhostejné? Přidejte vejce!

Má se za nevyhnutelné, že pojede-li vlak krajinou rychlostí vyšší než 43 km/h, tak lidé při pohledu na něj dostanou závrať, nevolnost, nebo dokonce zešílí!

Samozřejmost o květáku a zelí, kterou určitě víte, protože VY jste ve škole dávali pozor...

Bylo tu však něco krásného co drtí: odvaha a radost z života i smrti. /p>

Přesně tak. Přijdu, až nastaví zrcadla a uklidí zbytky explodovaných hlav.

Co vy, taky jste to věděli? A taky vám připadá, že lidi jsou špatní, a dnes a denně se vám to potvrzuje?

Když něco chcete, nechtějte to za každou cenu, ale co nejlevněji.

Instinkty a podvědomé reflexy kašlou na to, že jsme civilizovaní a kulturní lidé, inkluzivní a přijímající...

Mezi početím a zrozením bývá devět měsíců. Zvláštní je, že devět měsíců je i mezi nejčastějším narozením a nejčastější smrtí.

Na Nový rok o slepičí krok, do hrobu skok, čáp letí přes moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře, do kožichu brok!

První podcast, který jsem kdy natočil, je zaznamenaný na magnetofonovém pásku, a když jsem ho natočil, tak mi byly asi čtyři roky. Je tam slyšet, jak recituju básničku, a z pozadí zní hlas mojí mámy, která z kuchyně volá "POMALU... a NAHLAS!"

Kolik hektarů se vejde do fotbalového hřiště?

Radostně dupati a choboty do rytmu mávati...

Někteří jsou fakt staří už v sedmadvaceti, protože stáří je stav mysli, teprve až pak těla...

Dobře se rozhlédněte... Jsme tu sami? Opravdu? Ne, vážně: Jsme tu opravdu sami?

Kýchnutí jako zbraň hromadného ničení...

tak si přeje jednu jedinou věc: aby při svém pádu minul Zemi!

Historie je místo, kde se potkávají lidé, a to mnohem intenzivněji než třeba na sousedském posezení na Letné.

Ženy, které jedou ze stanice metra nahoru, jsou mnohem hezčí než ty, které jedou dolů...

... a už ani popel!

Tfuj tfuj tfuj! A navíc pejsek, želvička, krokodýl, medvídek a ptáčkové...

Bába nebo sníh, kráva nebo býk... Hlavně sebou neškubejte!

Chameleone proradný, maskovaný a triků se neštítící! S barvou ven!

Co má společného Chopin, minuta, vteřina a úterý?

Hele, když se něco testuje, tak se počítá s tím, že to nemusí vyjít. Ale to není neúspěch, natož katastrofa nebo tragédie. To je test. Jo, když vyjde napoprvé, tak to je štěstí.

Znáte to: Uděláte si pomůcku, která vám zrychlí práci, a najednou koukáte, že té práce máte víc, než předtím...

Počítali jste před spaním ovečky? A fungovalo vám to?

Věří se, že lidstvo může vymřít z různých důvodů. A i když některé nejsou tak úplně pravda, tak by bylo lepší, kdybychom to nepokoušeli. Vážně.

Co si o nás houby povídají, když je sbíráme?

Jak krájeli Cézara, jak zvedali pravici, malovali po sochách a jak v amfiteátru všichni zvraceli...

Otáčíte se za Sluncem tak jako karavany pouští jdou?

Chlívek není špinavý proto, že v něm žije prase. Člověk, daný do chlívku, choval by se stejně. Tak na to nezapomínejte!

Jestli jste blb a radujete se, že vaše je království nebeské, tak... jste blb!

Mnemotechnika je zlo. Zlo! Jak si to jednou zapamatujete, už to z té hlavy nedostanete! A čím blbější to je, tím víc to v té hlavě drží...

Zrovna dneska se to hodí připomenout: Společenský tlak je jen ve vaší hlavě! Když děláte něco jen proto, aby si o vás ostatní nemysleli, že jste divní, tak mu podléháte. Ale řešení není to, že ostatní to přestanou říkat. Řešením je to, že vám přestane vadit, když budete za divné.

Když už si vymýšlíte, tak to dělejte věrohodně. Buďte jedničky, ne devítky!

Největší čarodějové všech dob se scházejí a navzájem se zaklínají... Víte, jak se takovému místu říká?

Co mi to tu říkáte, prosímvás...

Vypadá to, že největší stavby, které byly kdy postaveny prací otroků, nejsou ani v Egyptě, ani v Řecku nebo v Římě, ale někde úplně jinde...

Epizoda 66, to je skoro 666, a to si říká o pořádně hustou epizodu! POZOR! Hustota slova "hustý" je opravdu vysoká. A to je vážně hustý!

No jo porád, vždyť mejdám!

Co se vám vybaví, když se řekne "dvě stě dvacet"?

Když moucha usedá na strop, usedá ve směru letu, nebo proti směru?

Vtipní lidé žertují celý rok, ale na Apríla to popadne i lidi beze špetky smyslu pro humor. Apríl v médiích, to je něco jako Dušičky na silnicích.

O tom, jak Galilea Galilei v Jerevanu upálili za heliocentrickou soustavu, akorát že to nebyl Galileo, neupálili ho a nebylo to kvůli obíhání Země kolem Slunce...

Zaručený způsob, jak nebýt tuctový a za pár chvil se stát veselou kopou vajec.

Mít stovku a nemít stovku, to jsou dvě stovky rozdíl!

Co myslíte, pecká bažant, když kodrcá? A pecká slepice?

Nemůžu za to, že když slyším známou píseň Spirituál Kvintetu, tak v ní "slyším mlýnský kámen, jak se potácí"...

Já bych tyhle blbé titulky a trapné slovní hříčky zakázala!

Jak říkal hrabě Dracula: Ve vaší krvi, madam, cítím jemnou kyselinku...

Ono to není jen tak, lidi si myslí, že prostě jen tak něco plácnou, a pak se diví, že se jim neulevilo...

Uměl tedy Einstein tu matematiku, nebo neuměl? A jak by to vypadalo, kdyby místo teorie relativity vynalezl třeba... ledničku?

Spravedlnosti nevytřeš zrak psí dečkou...

Když smícháme všechny barvy duhy, dostaneme bílou. Když smícháme všechny barvy na vodovkách, dostaneme hnědočernou kejdu. Jak to?

Koho volíš, Losnu nebo Mažňáka? Imperialistickou Coca Colu, nebo vlastenecký Braník v petce?

V té krásné dávné době, kdy nikdo nikomu nezáviděl, nikdo se nad nikoho nepovyšoval a všichni byli tak nějak prvobytně pospolu... (Na ilustrační fotografii Kopčem předsedá zasedání Ústředního výboru lovců mamutů.)

Na to se pamatuju, jako by to bylo dneska!

Moře je úžasný ekosystém, u kterého musíme obdivovat jeho subtilní krásu a diverzitu druhů, z nichž téměř celá 4 % vás nechtějí sežrat!

Video k věci: https://www.youtube.com/watch?v=U11DgbefmQQ

Caesarovu vraždu můžeme asi považovat za první brutální čin, ne?

Bystrozrakej ne, ten tentokrát nedorazil.

Vidíte, zase je Námčechům a Námslovanům upíráno světové prvenství u nějakého vynálezu... A nakonec to je jen takový plk, no.

... a zejména o důležitosti Prahy v evropském kontextu té doby.

...což je teda moudro jak hrom!

Čím menší skulina, tím výš v ní voda leze...

Když nedostanou tě cizí, dostanou tě vlastní!

Chrám svatého Víta (a Václav a Vojtěcha) je, jak známo, gotiky chlouba. Jen se toho chudák gotika nedočkala.

Berte, nebudou! Sice je v nich letošek jako přestupný rok, ale zato jsou o den posunuté, tak od března už jsou v pořádku...

"Všichni dobře víme, že..." Vždycky, když něco takového zazní, tak zpozorněte. Většinu věcí, které "všichni dobře víme", zaprvé nevíme všichni a zadruhé je možná známe úplně blbě.

Některé věci máme v životě za jasně dané: věci padají dolů, po jaru přijde léto a železo je přitahováno magnetem...

Chcete-li se dozvědět víc, volejte: osm nula nula, šest set myček! Nejrychlejšímu volajícímu pošleme kozu aljašskou!

(A víte, co jsou smrdítka při porodu?)

Je možné, že organizace rodičů budou chtít tento díl zakázat, takže poslouchejte a sdílejte, než to smažou!

Znáte ten vtip, jak babička měla dvě koťátka, a aby se jí nepletly, tak jedno pojmenovala Mourek a druhé utopila v rybníce? Tak s tímhle kocourem by  se jí to fakt nepovedlo!

... když to má být nehořlavé! 

No jasně, to přeci víte, to není třeba dlouze vysvětlovat, někteří z vás i prakticky prokázali, že to umí, ale teď nemáme, prosím pěkně, hodinu sexuální výchovy, ale hodinu biologie, a řekneme si to, co v učebnicích biologie, alespoň za našich mladých let, odbyli jednou větou...

Sousedovic koza nemůže za vaše mizerné životy!

Dnešní epizoda je, omlouvám se, o něco delší. SHC, neboli Spontaneous Human Combustion, po česku Spontánní uhoření člověka, je fenomén sice zřídka pozorovaný, nevysvětlený, ale dobře zdokumentovaný a děsivý. Proto jsem si dovolil o něm mluvit skoro devět minut. 

Ďas mořský má o partnery nouzi, takže jakmile na nějakého narazí, drží se ho zuby nehty. Doslova.

Máte rádi Babičku? Ne tu svoji... Tu od Boženy Němcové. Taky si v ní rádi listujete a prožíváte ty klidné, bukolické okamžiky dávno minulých dob, naplněné prostou prací a radostným sepjetím s přírodou, laskavostí a moudrostí starců a dobrotou venkovského lidu?

Ale na Island, synku, na Island! Tam mě nepřechýlí!

Pokaždé, když se podíváte do krabice, tak Erwin Schrödinger zabije koťátko. Nebo ne.

Svět je plný záhad. Sovy nejsou, čím se zdají být a věci nejsou tam, kde by měly být, ačkoli tam jsou. Kvantová fyzika pro to má vysvětlení, i religionistika, své vysvětlení mají i ostatní lidé, pokud se to stane vám, a rádi vám ho sdělí...

Dnešní téma mě vede k takovému nápadu: asi by stálo za to udělat jeden díl jen z omylů, které se tradují v historii českých zemí. Pracovní název je "O čem ještě Jirásek kecá?!"

Přeci šestkrát menší, než tady dole na Zemi (ať už "dole" znamená cokoli). Ale jako hubnoucí kúru bych to nedoporučoval, protože ten jojo efekt vám po návratu podlomí kolena.

Omlouvám se za toto žánrové, stylové i formátové odbočení od Faktoidu, ale neodolal jsem výzvě: "Měl bys namlouvat creepypasty, máš morbidní hlas!" Tak tady prosím, když máme ten pátek, nabízím první postapokalyptický kousek z velmi nepravidelné série minipovídek. Přeji příjemný poslech.

(Image credits: No Or)

Jsou věci, které si můžete dohodnout, ale tak jako napůl. Co je to za dohodu, když vám řeknou "je to tak, a buď souhlasíš, nebo nech být..."? Přesto i to je smlouva, i když se toho moc nenamluvilo...

Chcete pomoc? Řekněte si o ni. A buďte adresní... Hezky si ukažte do davu, nebojte se!

Dnešní epizoda v sobě skrývá, ačkoli to nevypadá, i tip na malý výlet... A možná téma na další speciál.

Diano, až budeš poslouchat tuto nahrávku, budu právě pojídat výborný třešňový koláč... Protože já jsem ruka a dělám tento zvuk!

Co má společného krev, kamení, červená řepa a déšť?

Člověk je nejzásadnější tvor na planetě Zemi, myslí si člověk. A co si o tom myslí Země?

(Šálalálala)

Cukrovar hoří a z jeho bran vytéká karamelová řeka... Že by někdo neopatrný hodil nedopalek do vlečky s řepou? Vznítily se snad kostky třením?

Chcete zkusit, jak účinkují španělské mušky? Vsadím se s vámi, že nechcete... Myslím ty opravdové. Ne nějaký lektvar z cukru a L-argininu, co se pod názvem "španělské mušky" prodávají se spikleneckým pomrkáváním v různých sexshopech...

Ani Praha, ani Plzeň, ani Levý nebo jiný Hradec, dokonce ani Brno, Roudnice, Litoměřice nebo Písek...

Dvanáctá epizoda není tuctová, neboť se v ní dozvíte, kdo za volantem sedí v klobouku a proč to, u všech všudy, dělá...

Za jak dlouho se dozvíme, že zmizelo Slunce?

Nikdo nechce chodit do práce na šestou. Ale nemůže za to ani starej Procházka, ani nebohá domácí zvířata. Je to jen tradice, u které se vlastně ani neví, jaký má smysl, ale změnit ji by dalo hrozně moc práce, tak se čeká, až zdechne sama.

A vůbec, proč není nula třeba ta Kelvinova? Mohli jsme mít krásných letních 300...

Co máte raději? Zákaz odbočení doleva, nebo přikázaný směr jízdy? Co vám dává na křižovatce větší svobodu? Neměli bychom raději zakázat zakazování zákazů?

Venuše, odpradávna spojovaná s ženským principem, není moc příjemné místo. Vysoké teploty, žíravá atmosféra, a k tomu všemu má rok kratší než den a otáčí se obráceně než ostatní planety...

Houby s octem prý nesouvisejí s nakládanými hříbky, ale s biblickým obrazem římského vojáka, který podává Kristovi na kříž houbu, namočenou v octu. A "být v prachu" je prý od biblického "... v prach se obrátíš". Nechci se s akademiky přít, ale jednou jsem viděl jednoho, kterému se za patama zaprášilo a zmizel, doslova, v prachu...

Nesou mlíko pod vodou... Což je tedy další záhada, o které nevím, co si mám myslet, ale dejme tomu. Tentokrát ale nechci dumat nad tím, jak mohou krávy nosit mléko pod vodou, ale o kravách to bude. A zejména o jedné jejich povahové vlastnosti.

Až budete jednou bloudit pouští, vzpomeňte si na tuto epizodu. Sice vám neporadí, jak to udělat, abyste nebloudili, ale budete alespoň vědět, proč bloudíte. Člověku se pak lépe snáší strasti pouště, když ví, kde dělá chybu...

Já vím, tohle měla být první epizoda, ale tak nějak to vyšlo, že zkrátka není. Ale lepší pozdě, nežli později.

Pes je jedno z nejdéle domestikovaných zvířat. Někdy se říká, že si pes a jeho pán začnou být časem podobní - člověk je psím pánem už zhruba 13 000 let. Jsme si za tu dobu podobní? A v čem?

Proč si pamatujeme jen málo věcí, co se nám staly před desátým rokem, a skoro nic z toho, co jsme zažili do tří let? Je to tím, že jsme staří a prostě jsme je jen někam zatlačili do nevědomí? Nebo nám něco brání si je vybavit?