Znát svou míru
Kolik hektarů se vejde do fotbalového hřiště?
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:08,920 Tento Faktoid inspiroval svým tweetem Martin Kopta. Z nějakého důvodu se Martinovi zdá, že mluvím pomalu. Pravděpodobně mě zná z porad a z jiných pracovních záležitostí, kdy mluvím podstatně rychleji. Taky nemluvím k posluchačům podcastu, ale mluvím ke spolupracovníkům. Ve Faktoidu se vyhýbám hovoření o Faktoidu samém, ale tentokrát udělám výjimku a udělám takový metafaktoid nebo defaktoid. Martin totiž není jediný,
00:00:39,200 Kdo mě zná z reálného života a kdo má dojem, že můj hlas ve faktoidu je jiný než oni pamatují. Jedna bývalá kolegyně mě podezřívala z toho, že svůj hlas upravuju nějakými speciálními efekty, které z něj dělají hlubší a pomalejší. Pravda je taková, že většinu faktoidů točím tak říkajíc na "první dobrou", že si nepřipravuju scénáře, nečtu to, co říkám, a hovořím většinou spatra. Poté, co faktoid namluvím,
00:01:10,710 Tak vystříhám drobné mlaskání a vzdychání a nadechování, abyste to nemuseli poslouchat, ale výšku hlasu nijak neupravuju.
00:01:21,590 Má to jeden jednoduchý důvod.
00:01:24,850 Totiž, když mluvíte pomalu, tak se vám hlas posadí níž a lidem se nízko posazené hlasy líp poslouchají.
00:01:34,680 Vysoko posazený hlas vyvolává pocit nebezpečí a naopak hluboce posazený hlas vyvolává dojem klidu, jistoty, bezpečí, pořádku. Není v tom žádná genderová ani jiná diskriminace. Tak to prostě je.
00:01:52,040 Ostatně zkuste si to sami. A já vám teďka předvedu 1 věc, co jsem ve Faktoidu ještě neudělal. Já budu chvíli mluvit tak, jak mluvím normálně.
00:02:02,350 Já když mluvím normálně, tak mluvím zhruba takhle, jo, když se bavím v práci s kolegama, tak povídám tohleto akorát, že je mi jasné, že tohleto by nikdo z nás nechtěl poslouchat. Tohle je prostě šílený drmolení a Martine, jestli tohleto posloucháš a posloucháš to na dvojnásobnou rychlost a rozumíš tomu, tak jseš za mě fakt frajer, jako. :)
00:02:19,230 Uznejte sami, že tohleto není moc příjemný na poslouchání.
00:02:24,650 A dělat podcast, který není příjemný na poslouchání, to není můj cíl, takže s hlasem jdu níž, ale ne snad záměrně, že bych se snažil mluvit hlubokým hlasem, jako když paroduju Miloše Zemana, to ne.
00:02:40,110 Já prostě mluvím pomaleji, a když mluvíte pomaleji, tak ten hlas se tam automaticky posadí a vy pak mluvíte klidným pomalým hlubokým hlasem, jak říkal jeden z posluchačů "hlasem pohřebním", ale já doufám,
00:02:57,770 Že pohřební je jenom tón, nikoliv obsah.
00:03:02,060 Plus tedy navíc nejsem žádný rétor a nemám vycvičená mluvidla přes všechny ty "ta teta to tu mete", takže se občas zadrhnu, a to nechci. A když mluvím pomaleji a spatra, tak se mi to nestává.
00:03:17,660 Takže to je celý důvod, proč je faktoid takovým hlubokým, klidným a pomalým hlasem. Není to tedy proto, že bych se snažil znít dramaticky,
00:03:30,830 Jako když Mistr Lukavský přednáší na forbíně monolog, to ne.
00:03:38,520 Prostě jenom přemýšlím, co řeknu, a jak přemýšlím, tak mluvím pomaleji. A jak mluvím pomaleji, tak mluvím hluboko.
00:03:47,900 A navíc mám pocit z několika podcastů, co jsem slyšel,
00:03:52,820 že je sakra poznat, jestli to, co říkáte, říkáte sami a spatra, nebo jestli to čtete.
00:04:00,880 Protože když to čtete, tak to šustí papírem.
00:04:04,970 A nejenom doslova, ale i obrazně.
Někteří jsou fakt staří už v sedmadvaceti, protože stáří je stav mysli, teprve až pak těla...
Dobře se rozhlédněte... Jsme tu sami? Opravdu? Ne, vážně: Jsme tu opravdu sami?
tak si přeje jednu jedinou věc: aby při svém pádu minul Zemi!
Historie je místo, kde se potkávají lidé, a to mnohem intenzivněji než třeba na sousedském posezení na Letné.
Ženy, které jedou ze stanice metra nahoru, jsou mnohem hezčí než ty, které jedou dolů...
Tfuj tfuj tfuj! A navíc pejsek, želvička, krokodýl, medvídek a ptáčkové...
Bába nebo sníh, kráva nebo býk... Hlavně sebou neškubejte!
Chameleone proradný, maskovaný a triků se neštítící! S barvou ven!
Co má společného Chopin, minuta, vteřina a úterý?
Hele, když se něco testuje, tak se počítá s tím, že to nemusí vyjít. Ale to není neúspěch, natož katastrofa nebo tragédie. To je test. Jo, když vyjde napoprvé, tak to je štěstí.
Znáte to: Uděláte si pomůcku, která vám zrychlí práci, a najednou koukáte, že té práce máte víc, než předtím...