Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:03,100 A pak najednou je po dešti.

00:00:07,230 Vyjdete ven,

00:00:10,230 Nadechnete se, a cítíte tu krásnou svěží vůni, kterou cítíte jenom tehdy, když déšť čerstvě zkrápěl pole.

00:00:23,520 Tahle vůně je tak známá a tak specifická, že má dokonce i svůj vlastní název. Ne dlouho, od poloviny minulého století, ale má vlastní název. Říká se jí Petrichor. Petrichor je složenina ze dvou řeckých slov, petra nebo petros, což jsou kameny, skály, a ichór, což je esence, která proudí v žilách bohů.

00:00:53,990 Taková božská krev. Takže to je vlastně krev kamenů nebo krev skal.

00:01:01,710 Dlouho se věřilo, že to nějak souvisí s tou vodou, která při dešti padá, ale jak se můžete sami snadno přesvědčit, když si ji nachytáte, dešťová voda sama žádný zápach nevydává. V 60. letech minulého století to zkoumali vědci, konkrétně australští, a přišli na to,

00:01:21,390 že v období sucha skály, kameny, půda, všechno tohleto absorbuje spoustu organických sloučenin ze vzduchu, z rostlin i z bakterií, které tam žijí a základem těchto sloučenin je takový olej, který produkujou rostliny, aby zabránily vysychání v suchém období.

00:01:45,420 A tenhle olej se ukládá v těch kamenech a skalách a v půdě. A když dopadne kapka vody z deště, tak trošku ten olej rozvíří a udělá z něj aerosol. A jak se kutálí, tak ho vlastně uvolňuje do vzduchu a tím se mechanicky, díky tomu dopadání kapek deště, dostává tato vůně do vzduchu.

00:02:13,260 A trošku paradoxní je,

00:02:16,370 Že tahleta vůně jarní svěžesti a krásného čistého vzduchu,

00:02:22,880 Je tvořena především takzvaným geosminem.

00:02:27,350 Geosmin je

00:02:30,020 Sloučenina, která má typickou zemitou vůni a chuť, například dává chuť červené řepě, a je produkována především určitými bakteriemi takzvanými aktinobakteriemi.

00:02:48,010 Které jsou zodpovědné mimo jiné za hnilobné procesy. Takže když cítíte tu svěží vůni jarní louky po lehkém deštíku, tak ta vůně, kterou v ní detekujete, je vylučována bakteriemi hnilobného rozkladu.

00:03:10,440 A ještě perlička na závěr.

00:03:13,870 Lidský nos je velmi, velmi citlivý právě na tuto sloučeninu a dokáží ji rozpoznat ve velmi malých koncentracích. Pravděpodobně proto, aby naši předkové, kteří žili v savanách a v podobných nehostinných oblastech, dokázali takříkajíc na dálku cítit vodu.