Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:20,420 Víte, jakej je nejstarší české město?
00:00:23,740 Už za raného středověku existovaly aglomerace, které na první pohled vypadaly opravdu jako města. Byly to různé bohaté sídliště okolo hlavních hradů, jako je Praha nebo Brno, Olomouc, Stará Plzeň, Znojmo a tak dále. Akorát že obyvatelé těchto aglomerací neměli žádná zvláštní práva, nebyli tedy měšťani ani neměli městskou samosprávu, neměli radu, konšele, rychtáře a tak dále. Prostě všechny tyhlety věci, které pozdější města měly.
00:00:53,960 Nejstarší české město vlastně vzniklo někdy okolo roku 1210.
00:01:01,950 Nevíme to, protože přímý záznam není, ale máme z roku 1223 privilegium pro město Uničov. V tomto privilegiu král Přemysl Otakar I potvrdil uničovu práva, která mu o 10 let dřív udělil jeho bratr, a zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, "tímtéž, které mají naši měšťané z Bruntálu"
00:01:28,330 Z čehož se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dřív před Uničovem, tedy před tím rokem 1213, a nejspíš to bylo okolo roku 1210. Takže Bruntál je vlastně nejstarší české město na území české republiky. Míněno institucionální město, tedy město, které bylo založeno, které mělo samosprávu a tak dále.
00:01:55,900 Starším městem na území české republiky je třeba Cheb, ovšem Cheb nebyl český. Cheb v té době, kdy byl založen, patřil Němcům, bylo to německé město.
00:02:07,400 Další města byla zakládána až podstatně později, až zhruba ve 40. letech jako Brno, Olomouc a tak dále nebo pražská města. Důvod, proč byly založeny zrovna města Uničov a Bruntál, která jsou poměrně daleko, je právě v tom. V centrech nebylo potřeba města zakládat. Tam v podstatě de facto fungovaly, ale právě na okrajích té říše bylo potřeba založit nová města a dosídlit je.
00:02:35,890 Takže právě proto Bruntál a Uničov.
Spotify
Amazon Music
Apple Podcasts
Castbox
Google Podcasts
Deezer
Overcast
Pocket Casts
RadioPublic
Stitcher
Napadlo vás někdy, proč si nepamatujete věci z mládí? Proč bloudící člověk má tendenci chodit v pravotočivých kruzích? Jak se z černocha může stát běloch? Přemýšleli jste nad tím, proč si někdo myslí, že Země je plochá a nad Antarktidou je zakázané pásmo? A když letí moucha nohama dolů a přistane na stropě, jak se otočí, jestli do boku, nebo do protisměru?
Já jo. A řeknu vám to během dvou minut.
Jediný podcast, u jehož epizod neusnete.
Klikněte na tlačítko výše a můžete mi, pokud máte mikrofon, nahrát krátký vzkaz (do 60 sekund) a poslat.
Pokud to uděláte, tak prosím berte na vědomí, že část vzkazu nebo celý mohu použít v podcastu.
PS: Jestli chcete reakci nebo odpověď, tak mi řekněte, jak vás mám kontaktovat.
Dvanáctá epizoda není tuctová, neboť se v ní dozvíte, kdo za volantem sedí v klobouku a proč to, u všech všudy, dělá...
Za jak dlouho se dozvíme, že zmizelo Slunce?
Nikdo nechce chodit do práce na šestou. Ale nemůže za to ani starej Procházka, ani nebohá domácí zvířata. Je to jen tradice, u které se vlastně ani neví, jaký má smysl, ale změnit ji by dalo hrozně moc práce, tak se čeká, až zdechne sama.
A vůbec, proč není nula třeba ta Kelvinova? Mohli jsme mít krásných letních 300...
Co máte raději? Zákaz odbočení doleva, nebo přikázaný směr jízdy? Co vám dává na křižovatce větší svobodu? Neměli bychom raději zakázat zakazování zákazů?
Venuše, odpradávna spojovaná s ženským principem, není moc příjemné místo. Vysoké teploty, žíravá atmosféra, a k tomu všemu má rok kratší než den a otáčí se obráceně než ostatní planety...
Houby s octem prý nesouvisejí s nakládanými hříbky, ale s biblickým obrazem římského vojáka, který podává Kristovi na kříž houbu, namočenou v octu. A "být v prachu" je prý od biblického "... v prach se obrátíš". Nechci se s akademiky přít, ale jednou jsem viděl jednoho, kterému se za patama zaprášilo a zmizel, doslova, v prachu...
Nesou mlíko pod vodou... Což je tedy další záhada, o které nevím, co si mám myslet, ale dejme tomu. Tentokrát ale nechci dumat nad tím, jak mohou krávy nosit mléko pod vodou, ale o kravách to bude. A zejména o jedné jejich povahové vlastnosti.
Až budete jednou bloudit pouští, vzpomeňte si na tuto epizodu. Sice vám neporadí, jak to udělat, abyste nebloudili, ale budete alespoň vědět, proč bloudíte. Člověku se pak lépe snáší strasti pouště, když ví, kde dělá chybu...
Já vím, tohle měla být první epizoda, ale tak nějak to vyšlo, že zkrátka není. Ale lepší pozdě, nežli později.
Pes je jedno z nejdéle domestikovaných zvířat. Někdy se říká, že si pes a jeho pán začnou být časem podobní - člověk je psím pánem už zhruba 13 000 let. Jsme si za tu dobu podobní? A v čem?
Proč si pamatujeme jen málo věcí, co se nám staly před desátým rokem, a skoro nic z toho, co jsme zažili do tří let? Je to tím, že jsme staří a prostě jsme je jen někam zatlačili do nevědomí? Nebo nám něco brání si je vybavit?