Špetku kostíku
Žíhej špetku kostíku kosoměrným osvitem... Pak vzplane velké světlo.
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:22,450 Když jsem napsal svoji knížku o elektronice, tak se to v ní hemžilo samými výrazy jako watt, volt, ampér. Samozřejmě, všechno to jsou fyzikální jednotky. A nějak jsme se o tom bavili s kolegou Milošem Čermákem a došli jsme k tomu, že je zvláštní, kolik fyzikálních jednotek je pojmenováno po mužích, fyzicích, a jak málo jich je pojmenováno
00:00:49,700 po ženách. Chvíli jsme se přeli o tom, jestli vůbec nějaká fyzikální jednotka je pojmenována po ženě, a z tohoto sporu jsme se dostali do diskuze o tom, jestli ženy vědkyně bývají také zdrojem nějakých pojmenování, minimálně aspoň v přírodních vědách nebo v matematice, řekněme. A tak jsme přemýšleli a vzpomínali na to, jaké slavné matematičky známe, a asi po třech minutách usilovného namáhání
00:01:19,950 jsem vykřikl Heuréka!, já přeci jenom jednu znám, protože jsem si vzpomněl na to, že jsem někdy v osmdesátém osmém či devátém roce četl článek v tehdejší Vědě a technice mládeži o fraktálech. A právě v tomto článku o fraktálech byla zmíněna známá křivka Kochové, takže jsme začali hledat, abychom si ověřili, jestli mi paměť slouží, a opravdu mi slouží velmi dobře.
00:01:48,020 Našli jsme hned několik zmínek o této křivce, dokonce jsme našli i informaci, že křivka nese jméno po švédské matematičce Helze Kochové, a když jsme hledali její fotografii, tak jsme zjistili, že to je fousatý chlap v klobouku, který se jmenuje Helge von Koch.
00:02:08,290 Ano, samozřejmě, Helge je ve švédštině mužské jméno,
00:02:14,440 takže žádná Helga Kochová, bohužel, je mi líto.
00:02:18,210 V 80. letech totiž internety nebyly, nikdo neměl možnost si jen tak nějaké tvrzení ověřit, a člověk, který ten článek psal, prostě viděl Helge, vzpomněl si na Helgu, a udělal matematičku Kochovou. A bohužel, dodneška křivka Kochové v češtině straší. Něco podobného se podařilo Františku Fukovi, který psal tehdy na konci 80. let průvodce světem počítačových her a u jedné
00:02:48,700 počítačové hry tam zmínil, že její autorkou byla Sandy White, jedna z mála žen, která psala hry na ZX Spectrum, a pak se ukázalo, že Sandy White je chlápek, protože Sandy není úplně vždy ženské jméno. A totéž platí i o Hoře Svaté Heleny. Ano, já vím, máme ostrov Svaté Heleny,
00:03:11,840 Napoleon by mohl vyprávět své, ale Hora Svaté Heleny není horou svaté Heleny, natož sopkou svaté Heleny, je to Hora Saint Helens, a to proto, že se nejmenuje po svaté Heleně, ale po diplomatu a hlavním tajemníku pro Irsko, který se jmenoval Alleyne Fitzherbert a dostal titul Baron St Helens.
00:03:38,670 A po něm se tato hora jmenuje.
Žíhej špetku kostíku kosoměrným osvitem... Pak vzplane velké světlo.
V holobytě, na úbytě, uprostřed vakací...
Jak moc nevkusný musím být, abych do podtitulu téhleté epizody napsal: "Tyhlety kanibaly, ty já přímo žeru!"?
Jak se žije s půlkou mozku? A co děláme s těmi vědomostmi, které známe, ale nevíme o nich?
Běžet půl kilometru potokem rozhodně nikomu neuškodí... I ten pes se rád osvěží!
Budete na Vánoce pálit Františka, nebo Žáhu?
Do jedné ruky vodní lyže-sjezdovky, do druhé vodní vosk, a hurá na kopec!
(Obrázek: snímek Země z družice GOCE, autor: ESA)
Co má společného misionář a vanilka? A jak se správně puritánsky provozuje sex?
O tom, jak hajnej nabil pušku...
(Na přání pana Pavla - díky za tip!)
Viděl jsem šibolet po obloze letět
Směřoval k zenitu, na zem vrhal stín
Náhle ho spatřila doktorka Mrázová
Běží za manželem, doktorem Mrázem.
Doktor Mráz utíká a myslí na ženu
"Kde já ten šibolet teď honem seženu?!"
Než se začnete rozčilovat, proč se domovské stránce říká blog a proč se místo románu říká knížka, tak byste měli vědět, proč se rozhovorům říká podcast...
Psychické nemoci mají zvláštní pozici. Na jednu stranu jimi lidé lehkomyslně hází, tenhle je depkař, tamten schízuje, tihle mají OCD a ostatní jsou blázni - a ani si neuvědomují, co vlastně říkají. Zároveň se ale psychických nemocí a nemocných neskutečně bojí a straní. A k tomu všemu většina lidí o psychických nemocích skoro nic neví; nerozlišují, jestli je někdo dekompenzovaný schizofrenik, oligofrenik, nebo jestli má depresi, všechno pro ně spadá do škatulky "psychiatrické problémy" a jsou schopni se k člověku s depresí chovat, jako by měl bludy...
Přidejte si k tomu neuvěřitelné množství mýtů, nesmyslů a "lidových moudrostí", atmosféru stigmatizace psychických nemocí a zároveň pohrdání "bláznama", a máte přesný obraz společnosti, kde lidé s psychickými nemocemi trpí víc, než by museli: bojí se vyhledat léčbu a často se oprávněně bojí, že léčba na nich nechá vypálený cejch: "Je to blázen!"
Jsou témata, u kterých si každý myslí, že o nich je dostatečně informován na to, aby se mohl vyjádřit. Takhle třeba získali lidovci, bůhví proč, dojem, že jsou povoláni vyjadřovat se k záležitostem, jako je stejnopohlavní manželství nebo užívání drog.
Zrovna to druhé téma rezonuje veřejným prostorem a vyjadřují se k němu všichni, ovšem jen málo lidí informovaně, a naprostý zlomeček lidí kompetentně.
Cílem Faktoidu je říct něco zajímavého - a snad se mi to podaří i tentokrát. Tento Faktoid bude věnovaný drogám. Ale ne v takovém duchu, v jakém to předvádí osvětové příručky, televizní seriály a přednášky policajtů na střední škole. Zkusím vám předat informace, které najdete třeba v Klinické toxikologii, v učebnicích psychiatrie, adiktologie, v lékopisech a v dalších odborných materiálech. Neřeknu vám, co je "mňaučko" a jak se účinkem liší od "párna", ale budete mít hrubý přehled a orientaci v drogách, jejich typech a jejich účincích.
Informovanost, věcná a nehysterická, je totiž podle mne nejlepší prevence.
(O hudební doprovod se postarali: Plastici, Progress, Vanessa, Zdeněk Liška, Pink Floyd a Blue Oyster Cult. Obrazový doprovod: Midjourney.)
Speciální epizoda Faktoidu, tentokrét s tématem "vraždy" a s několika ilustračními příběhy, abyste, až zase bude probíhat médii nějaký kriminální případ, nepodléhali pokušení říkat něco o zkaženosti dnešní doby a idealizovat si dobu minulou.