Být stále mlád
Karle, to fakt nechceš!
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:00,120 Benjamin Franklin je takový americký Jára Cimrman, ale na rozdíl od Cimrmana Franklin opravdu existoval a byl ve svém vynalézání úspěšnější. Pocházel z chudých poměrů a vlastní pílí a prací se vyučil, vzdělal, začal podnikat, založil mnoho spolků, a ve věku 42 let svoji prosperující firmu
00:00:30,910 předal, nechal si pouze rentu, a z ní si pohodlně žil a vrhl se na dráhu vynálezce. Jeho nejznámější vynález je bleskosvod, i když tady není první. Prvenství patří našemu Prokopu Divišovi. Ale Benjamin Franklin kromě bleskosvodu vynalezl i jiné věci.
00:00:52,050 Jako například kamna na dřevo s nízkou spotřebou paliva, močový katetr, hudební nástroj armonika nebo bifokální brýle.
00:01:02,910 Ale kromě těchto zásadních vynálezů objevil i jiné věci. Dneska bychom řekli možná drobnosti, ale to jim nic neubírá na zajímavosti. Jeden psychologický fenomén byl dokonce nazván jeho jménem - takzvaný Franklinův efekt. Franklin ve svém životopise vzpomíná na zákonodárce, se kterým se neměli příliš rádi. Ten politik byl těžko přístupný a Franklin měl problémy s ním vůbec komunikovat. Pak se jednou dozvěděl, že onen politik.
00:01:35,010 Vlastní vzácnou knihu a poslal dotyčnému vzkaz s prosbou, jestli by mu tu knihu nepůjčil. Politik mu ji obratem poslal. Franklin mu po týdnu knihu s díky vrátil a přidal k ní lísteček, že děkuje za ochotu a že je vděčný. A najednou se k němu ten politik začal chovat líp, otevřeněji, začal s ním komunikovat a stali se z nich dokonce přátelé. Franklina to zaujalo, a protože byl zvyklý všechno zkoumat a prověřovat,
00:02:05,530 Tak i tento jev začal zkoumat a prověřovat a věnoval se mu víc a nakonec ho formuloval poměrně prostě: "Lidé vás budou mít raději, pokud vám prokázali nějakou laskavost."
00:02:19,230 A dokonce vás budou mít raději víc, než kdybyste vy prokázali laskavost jim.
00:02:25,500 Tehdy ten jev ještě nedokázal vysvětlit, pouze ho popsal. Až ve 20. století přišli odborníci psychologové s vysvětlením: za tento efekt může takzvaná kognitivní disonance. Kognitivní disonance nastává tehdy, když jednáte v rozporu se svým přesvědčením, třeba když půjčíte vzácnou knihu někomu, koho nemáte tak úplně rádi. A v tu chvíli mozek začne jednat a snaží se
00:02:55,770 Chování a postoj opět uvést do rovnováhy a do souladu.
00:03:01,330 Normální stav je takový, že jsme laskaví k lidem, které máme rádi, a když pomůžeme někomu, koho nemáme tak úplně rádi, tak mozek tento rozpor vnímá. Cítí v něm nesoulad, ten je mu nepříjemný, a proto se snaží změnit situaci tak, aby opět nastalo příjemno. A v tomto případě už nemá šanci laskavost odvolat, a tak prostě promění váš postoj a začnete si říkat, že ten člověk
00:03:31,280 vám vlastně až tak moc nevadí a že je možná trošku i sympatický. A když si tohle podvědomě řeknete, tak je najednou všechno zase v pořádku a svět je takový, jaký byl předtím a vy prokazujete laskavost jenom těm, které máte rádi.
Pak nemají být neustále nasrané a tak jako obecně nevrlé...
Takový Jánošík, akorát že s houslema. Takových je český národní mýtus plný.
První volá, druhý ukazuje, třetí zkoumá, čtvrtý nakazuje, pátý tohle všechno pozoruje...
Letos v únoru uběhlo 55 let od případu, který se stal legendárním.
Jak moc vás má mrzet, když vám učitelka řekne, že jste špatný žák?
Když chcete poznat pravou tvář lidí, sledujte je ne tam, kde berou, ale tam, kde kupují. Zjistíte, že jsou mnohem lepší, než se na první pohled zdá
Stanu se červaným, červenějším, až budu nejčervenější na celém světě...
Máte občas z nějakých věcí pocit, že vám jsou lhostejné? Přidejte vejce!
Ba co dím - okénko! Spíš průzor. Klíčová dírka. Periskop! Jen takhle malinkatý!