Jeďte vpravo
Protože pravá strana je ta pravá, ne? Je to tradiční hodnota...
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:05,040 O Benjaminu Franklinovi jsem ve Faktoidu hovořil před nedávnem a je to tak zajímavý člověk, že dnešní díl mu věnuju rovněž. Benjamin Franklin kromě spousty jiných vynálezů a objevů přišel i s takzvaným Franklinovým gambitem. Zjednodušeně řečeno jde o techniku, která má pomoct s rozhodováním. Na první pohled je velmi jednoduchá a logicky musí být i účinná.
00:00:31,370 Postup je následující: když se rozhodujete o nějakém problému, tak si dopřejete několik dní k tomu, abyste si sepsali výhody a nevýhody takového rozhodnutí, a pak s čistou hlavou zhodnotíte váhu těch argumentů. A jakmile na stranách pro i proti najdete stejně silný argument, tak oba na obou stranách vyškrtnete. A takto pokračujete tak dlouho, dokud vám nezůstanou argumenty jenom na jedné straně - a ta je teda ta správná.
00:01:03,130 Na první pohled to je opravdu jednoduché pravidlo a opravdu logicky znějící. Když máte stejně silné argumenty pro a proti, tak je prostě neuvažujete, a nakonec rozhodnou jenom ty, co nemají svůj protějšek na druhé straně. Jenže problém je v tom, že člověk není stroj, člověk se nerozhoduje takto čistě mechanicky a člověk se nikdy nerozhoduje striktně logicky, což je velmi špatná zpráva pro sociální inženýry
00:01:33,950 a pro podobné plánovače lepších budoucích zítřků,
00:01:38,440 Protože věří, že člověk se dokáže, když chce, rozhodovat pouze na základě logiky a platných argumentů.
00:01:47,610 Jenže behaviorální ekonomové a behaviorální psychologové vědí, že člověk se nerozhoduje striktně logicky. Člověk, ať chce, nebo nechce, má emoce a vždycky se pocitově přimkne k nějaké možnosti, kterou si vybere, protože se mu prostě líbí, a následně, při tom hledání důvodů, když hledá důvody pro to svoje rozhodnutí, tak probíhá proces, kterému se říká racionalizace.
00:02:20,660 Zpětně si hledáme takové argumenty, v jejichž světle se naše rozhodnutí jeví jako racionální a rozumné.
00:02:30,260 Takže na konci máme opravdu dojem, že jsme se rozhodli zcela správně, racionálně a rozumně, ale dost často se stává, že ty naše racionální a rozumné argumenty jsou pouze zpětně domyšlené a jejich racionalita a rozumnost a logičnost vyplývá z toho, že jsme prostě podvědomě ty argumenty "proti" ignorovali. Prostě jsme si zpětně zdůvodnili, že jsme to tak udělat museli a že to bylo nejlepší možné řešení.
00:03:02,000 Je to mechanismus, kterým se naše vědomí brání před takzvanou rozhodovací paralýzou. Rozhodovací paralýza nastává v okamžiku, kdy máte zvolit ze dvou možností, ideálně ještě v takovém rozložení, kdy jedna možnost vylučuje druhou a jakmile se pro jednu rozhodnete, tak už není cesty zpět. A v takové situaci se velké množství lidí dostane do psychického bloku, kdy dál a dál přemýšlejí nad tím,
00:03:31,640 Co všechno se může stát a jak a chtějí zvážit všechny, ale opravdu všechny eventuality, což je práce zbytečná a marná, protože nikdy nebudeme znát všechny možné varianty budoucího vývoje. Vždycky může přijít něco nepravděpodobného. Vždycky se může něco stát a my nikdy nemáme jistotu, že se rozhodneme správně s ohledem na budoucí vývoj.
00:03:59,980 A čím je člověk moudřejší, vzdělanější a inteligentnější,
00:04:05,660 Tím větší je riziko, že podlehne právě rozhodovací paralýze a nikdy se nerozhodne. Ve skutečnosti jediné, na co se můžeme spolehnout, je to, že lidé se rozhodují iracionálně a nejsou tak striktně logičtí, jak bychom chtěli, aby byli. A pokud se rozhodujeme, musíme se rozhodovat s vědomím toho, že jsme zvážili to, co jsme zvážit mohli, a co jsme zvážit nemohli, to prostě budeme muset vyřešit, až to nastane.
00:04:37,250 Protože jinak se nerozhodneme nikdy.
00:04:43,110 A dnes naposledy vám připomínám, že je možné pro podcast Faktoid hlasovat na stránkách podcastroku.cz Pokud jste se ještě nerozhodli, že to uděláte, tak to prosím udělejte právě teď. Moc vám děkuji.
Protože pravá strana je ta pravá, ne? Je to tradiční hodnota...
Když nemáte ajdam třicítku, dejte aspoň návnadu na hlodavce!
Nemůže to být špatný člověk, půjčil jsem mu bůra!
Pak nemají být neustále nasrané a tak jako obecně nevrlé...
Takový Jánošík, akorát že s houslema. Takových je český národní mýtus plný.
První volá, druhý ukazuje, třetí zkoumá, čtvrtý nakazuje, pátý tohle všechno pozoruje...
Letos v únoru uběhlo 55 let od případu, který se stal legendárním.
Jak moc vás má mrzet, když vám učitelka řekne, že jste špatný žák?