Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:15,470 Když jste v nebezpečí, voláte SOS. Všichni ten signál známe, všichni víme, co znamená a všichni ho poznáme na první dobrou. A napadlo vás někdy, co SOS vlastně znamená? Mnozí věří, že SOS pochází z anglického

00:00:32,770 "save our souls", neboli zachraňte naše duše. Jiní věří, že to pochází z anglického "save our ship", zachraňte naši loď. Což je obojí hezké, ale pokud je posádka na moři a je v nebezpečí, tak volá SOS nikoliv proto, aby někdo zachránil jejich duše, ale proto, aby někdo zachránil jejich těla a životy. To samé platí pro loď - námořníkům v tu chvíli nejde ani tak o tu loď, ale o to, aby sami přežili.

00:01:02,430 Vysvětlení SOS jako zkratky je hezké, ale nepravdivé. Ale začněme od začátku. Ještě před SOS se používal signál, česky vyslovovány jako CQD. Někdy se vysvětloval jako zkratka z anglického "come quick, distress" nebo "come quick, danger" - přijďte rychle. jsem v nouzi nebo v nebezpečí, ale to taky není pravda.

00:01:29,390 CQD ve skutečnosti navrhla roku 1904 společnost Marconi a vznikl tak, že se k signálu CQ, který už předtím sloužil jako upozornění na důležité vysílání, které by měli všichni poslouchat, se přidalo písmeno D jako distress - nouze. Ovšem samotné CQ nebylo z anglického "come quick", ale bylo to z francouzského slova sécurité, které znamená bezpečí nebo bezpečnostní. Já se nebudu pokoušet vyslovovat francouzsky,

00:01:59,320 ale je to velmi podobné anglickému slovu security a slyšíte tam to CQ. Takže od toho vznikly CQ kódy a následně z toho vzniklo CQD neboli kód pro nebezpečí. Jestli jste se někdy zajímali o historii Titanicu, tak víte, že právě CQD vysílal radiotelegrafista na Titanicu předtím, než vyslal to SOS. Kromě CQD existoval ještě americký návrh, že se bude používat NC, což se v morseově kódu zapíše jako - .   - . - .

00:02:31,920 což je taky snadno rozpoznatelný signál, a do toho vstoupili Němci, kteří navrhli rovnou 3 kódy. Morseovka normálně používá pro písmena kódy, které se skládají maximálně ze 4 teček nebo čárek. Pro čísla pak z 5. Němci přišli s návrhama kódů, které se skládaly z 6, 7 a 9 tónů a bylo to 6 čárek, nebo 3 tečky 3 čárky tečka,

00:03:00,380 nebo 3 tečky, 3 čárky a 3 tečky.

00:03:03,930 A nakonec se sešla mezinárodní komise, která jako signál nouze přijala ten prostřední německý, tedy 3 tečky, 3 čárky a tečku, a doporučila ho změnit na 3 tečky, 3 čárky a 3 tečky, což se překládá jako SOS, ale nepřesně, protože nejde o 3 písmena za sebou. To by tam musely být mezery.

00:03:26,380 Správný signál SOS je bez mezer, tedy 3 tečky, 3 čárky, 3 tečky.

00:03:33,910 Tato dohoda byla schválena v roce 1908 a v roce 1909 první loď vyslala tento signál, když narazila na útes. A začátkem roku 1999, tedy po 90 letech, bylo použití morzeovky oficiálně zrušeno, protože signál nouze byl vysílán satelitním rádiovým spojením. Signál SOS se používal v dobách telegrafického spojení, a později, kdy už se přenášel hlas, tak se používal

00:04:03,940 jiný signál, a to známý mayday mayday. A možná vám bude připadat, že se opakuju, ale i v tomto případě nejde o anglická slova "květnový den", ale opět o přepis z francouzského slova m'aider, neboli pomoz mi. Ve skutečnosti francouzština tento tvar nepoužívá, pouze některá nářečí. Takže úhrnem: SOS není s-o-s, není to ani žádná zkratka, a už se vlastně oficiálně ani nepoužívá.

00:04:33,530 Ale když ho zavoláte, každý bude vědět, o co jde.