Faktoid

Přepis

Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.

00:00:06,060 Za tímto fakttoidem stojí jedna žertovná poznámka na Twitteru. Kdosi tam zmínil, že "právníci hledí na dny, ale nikoli už na hodiny" a já si u toho vzpomněl na historii přestupného dne.

00:00:20,280 To, že náš kalendář má přestupné roky a v přestupných letech je vkládán jeden den na konci února, to všichni víme.

00:00:28,490 Začalo to, jak jinak, ve starém Římě. Starořímský kalendář vypadal v podstatě jako ten náš dnešní, akorát že neměl přestupné roky, a tak se stalo, že se jim kalendář posouval,

00:00:42,170 slunovrat tím přestal sedět na přesné datum a podobně. Naštěstí si toho všimli a za Caesara došlo k první reformě kalendáře, k zavedení takzvaného juliánského kalendáře.

00:00:53,920 Juliánský kalendář už měl přestupné roky a zavedl přestupný den. Přestupný den byl přidán k nejkratšímu měsíci v roce, tedy k tomu poslednímu, k únoru, na který zbývalo pouhých 29 dní.

00:01:09,100 K dovršení všech zmatků ještě Caesar posunul začátek roku nikoliv na prvního března, ale na prvního ledna, takže se přestupný měsíc ocitnul na začátku roku, nikoliv na jeho konci.

00:01:21,220 a později za císaře Augusta došlo ještě k jednomu přečíslování, protože červenec byl pojmenován po Juliu Caesarovi, Juli, a srpen dostal jméno po Augustovi.

00:01:33,540 akorát, že srpen měl pouhých 30 dní, a to nebylo moc v pořádku, protože kdyby měl Caesar 31 a Augustus jenom 30, tak by to nedělalo dobrotu. Takže srpnu jeden den přidali a ostatní měsíce přečíslovali tak, aby se zase pravidelně střídalo 30 a 31.

00:01:50,780 Tím jim začal jeden den přibývat, takže zase jeden ubrali, a ubrali ho z února. Ale zpátky k tomu přestupnému dni. Římané to nevyřešili tak, že by únoru tehdy, ještě za Julia, přidali 30. den.

00:02:06,030 oni to vyřešili tak, že 6. den před Kalendami březnovými (protože Římané počítali dny do významných dnů), takže 6. den, což bylo tehdy 24. února, prostě natáhli na 48 hodin.

00:02:23,080 Takže jejich únor měl stále 29 dní, ale jednou za 4 roky měl 24. únor 48 hodin. A tím se dostáváme k těm právníkům. Když starořímští právníci sepisovali smlouvy, kde například lhůta k vrácení dluhu padla

00:02:41,650 na 24. února a byl přestupný rok, tak v té smlouvě zdůraznili, že dluh může být splacen v libovolné části tohoto dlouhého dne. Zkrátka, aby byl pořádek.

00:02:55,680 A tomu dni se říkalo bissextus neboli dvojnásobně šestý, míněno šestý před prvním březnem. A pak se to různě měnilo a nakonec máme přestupný den ten poslední v únoru, tedy 29. únor.

00:03:11,960 Mimochodem, v Čechách jsme přešli na gregoriánský kalendář 6. ledna 1584, Morava až 3. října 1584, Rusko až v roce 1918 a poslední země, kde se používal juliánský kalendář, bylo Řecko, a to do roku 1923.