Žába naměkko
"Všichni dobře víme, že..." Vždycky, když něco takového zazní, tak zpozorněte. Většinu věcí, které "všichni dobře víme", zaprvé nevíme všichni a zadruhé je možná známe úplně blbě.
Přepis pořízen nástrojem Přepisovatel.
00:00:06,060 Za tímto fakttoidem stojí jedna žertovná poznámka na Twitteru. Kdosi tam zmínil, že "právníci hledí na dny, ale nikoli už na hodiny" a já si u toho vzpomněl na historii přestupného dne.
00:00:20,280 To, že náš kalendář má přestupné roky a v přestupných letech je vkládán jeden den na konci února, to všichni víme.
00:00:28,490 Začalo to, jak jinak, ve starém Římě. Starořímský kalendář vypadal v podstatě jako ten náš dnešní, akorát že neměl přestupné roky, a tak se stalo, že se jim kalendář posouval,
00:00:42,170 slunovrat tím přestal sedět na přesné datum a podobně. Naštěstí si toho všimli a za Caesara došlo k první reformě kalendáře, k zavedení takzvaného juliánského kalendáře.
00:00:53,920 Juliánský kalendář už měl přestupné roky a zavedl přestupný den. Přestupný den byl přidán k nejkratšímu měsíci v roce, tedy k tomu poslednímu, k únoru, na který zbývalo pouhých 29 dní.
00:01:09,100 K dovršení všech zmatků ještě Caesar posunul začátek roku nikoliv na prvního března, ale na prvního ledna, takže se přestupný měsíc ocitnul na začátku roku, nikoliv na jeho konci.
00:01:21,220 a později za císaře Augusta došlo ještě k jednomu přečíslování, protože červenec byl pojmenován po Juliu Caesarovi, Juli, a srpen dostal jméno po Augustovi.
00:01:33,540 akorát, že srpen měl pouhých 30 dní, a to nebylo moc v pořádku, protože kdyby měl Caesar 31 a Augustus jenom 30, tak by to nedělalo dobrotu. Takže srpnu jeden den přidali a ostatní měsíce přečíslovali tak, aby se zase pravidelně střídalo 30 a 31.
00:01:50,780 Tím jim začal jeden den přibývat, takže zase jeden ubrali, a ubrali ho z února. Ale zpátky k tomu přestupnému dni. Římané to nevyřešili tak, že by únoru tehdy, ještě za Julia, přidali 30. den.
00:02:06,030 oni to vyřešili tak, že 6. den před Kalendami březnovými (protože Římané počítali dny do významných dnů), takže 6. den, což bylo tehdy 24. února, prostě natáhli na 48 hodin.
00:02:23,080 Takže jejich únor měl stále 29 dní, ale jednou za 4 roky měl 24. únor 48 hodin. A tím se dostáváme k těm právníkům. Když starořímští právníci sepisovali smlouvy, kde například lhůta k vrácení dluhu padla
00:02:41,650 na 24. února a byl přestupný rok, tak v té smlouvě zdůraznili, že dluh může být splacen v libovolné části tohoto dlouhého dne. Zkrátka, aby byl pořádek.
00:02:55,680 A tomu dni se říkalo bissextus neboli dvojnásobně šestý, míněno šestý před prvním březnem. A pak se to různě měnilo a nakonec máme přestupný den ten poslední v únoru, tedy 29. únor.
00:03:11,960 Mimochodem, v Čechách jsme přešli na gregoriánský kalendář 6. ledna 1584, Morava až 3. října 1584, Rusko až v roce 1918 a poslední země, kde se používal juliánský kalendář, bylo Řecko, a to do roku 1923.
"Všichni dobře víme, že..." Vždycky, když něco takového zazní, tak zpozorněte. Většinu věcí, které "všichni dobře víme", zaprvé nevíme všichni a zadruhé je možná známe úplně blbě.
Některé věci máme v životě za jasně dané: věci padají dolů, po jaru přijde léto a železo je přitahováno magnetem...
Chcete-li se dozvědět víc, volejte: osm nula nula, šest set myček! Nejrychlejšímu volajícímu pošleme kozu aljašskou!
Je možné, že organizace rodičů budou chtít tento díl zakázat, takže poslouchejte a sdílejte, než to smažou!
Znáte ten vtip, jak babička měla dvě koťátka, a aby se jí nepletly, tak jedno pojmenovala Mourek a druhé utopila v rybníce? Tak s tímhle kocourem by se jí to fakt nepovedlo!
No jasně, to přeci víte, to není třeba dlouze vysvětlovat, někteří z vás i prakticky prokázali, že to umí, ale teď nemáme, prosím pěkně, hodinu sexuální výchovy, ale hodinu biologie, a řekneme si to, co v učebnicích biologie, alespoň za našich mladých let, odbyli jednou větou...
Dnešní epizoda je, omlouvám se, o něco delší. SHC, neboli Spontaneous Human Combustion, po česku Spontánní uhoření člověka, je fenomén sice zřídka pozorovaný, nevysvětlený, ale dobře zdokumentovaný a děsivý. Proto jsem si dovolil o něm mluvit skoro devět minut.
Ďas mořský má o partnery nouzi, takže jakmile na nějakého narazí, drží se ho zuby nehty. Doslova.
Máte rádi Babičku? Ne tu svoji... Tu od Boženy Němcové. Taky si v ní rádi listujete a prožíváte ty klidné, bukolické okamžiky dávno minulých dob, naplněné prostou prací a radostným sepjetím s přírodou, laskavostí a moudrostí starců a dobrotou venkovského lidu?
Ale na Island, synku, na Island! Tam mě nepřechýlí!
Pokaždé, když se podíváte do krabice, tak Erwin Schrödinger zabije koťátko. Nebo ne.
Svět je plný záhad. Sovy nejsou, čím se zdají být a věci nejsou tam, kde by měly být, ačkoli tam jsou. Kvantová fyzika pro to má vysvětlení, i religionistika, své vysvětlení mají i ostatní lidé, pokud se to stane vám, a rádi vám ho sdělí...
Dnešní téma mě vede k takovému nápadu: asi by stálo za to udělat jeden díl jen z omylů, které se tradují v historii českých zemí. Pracovní název je "O čem ještě Jirásek kecá?!"