1
00:00:00,170 --> 00:00:30,860
Tento díl Faktoidu je tak trochu na přání
jednoho posluchače. Napsal mi posluchač,
pan Jan, a ptal se mě, jestli netuším, odkud
se vzalo zvláštní přání štěstí, totiž "poser
tě pes". Přiznám se, že tohleto přání štěstí
znám. Je příbuzné jiným podobným přáním typu
zlom vaz, zlom si hnát, herci si přejí například
zlomyslné

2
00:00:30,960 --> 00:00:38,300
"breptej, potvoro" a takových přání je docela
hodně. Jsou různé teorie o tom, kde se taková
přání vzala.

3
00:00:39,000 --> 00:01:09,790
Některé prameny se smíří s tím, že řeknou,
že to pochází z hereckého slangu, protože
herci, velmi pověrčiví, si přesně takhle
přejí úspěch před nějakou premiérou nebo
před důležitým vystoupením. K tomu mají i
spoustu dalších rituálů jako rituální nakopnutí
nebo poplivání. Tak samozřejmě můžeme to
přičíst svérázu herecké profese ale existuje
i vysvětlení, které říká, že jde o velmi
starý rituál.

4
00:01:10,360 --> 00:01:34,420
A to tak starý že sahá až do antiky. Antičtí
bohové, pokud si je pamatujete z řeckých
nebo římských pověstí, totiž nebyly žádní
milí bohové nebo bohové spravedlivě trestající
nebo bohové oddělení od pozemského života.
Kdepak. Byla to s prominutím sebranka pěkně
pomstychtivých a závistivých stvoření.

5
00:01:35,130 --> 00:02:00,380
A staří Řekové věřili, že tito bohové slyší,
co si lidé povídají, a pokud si náhodou někdo
přál štěstí nebo někomu přál štěstí, tak
šli a ze závisti a ze škodolibosti mu to
překazili. Proto se údajně už ve starém Řecku
přálo štěstí pravým opakem. To znamená, že
jste tomu člověku popřáli něco velmi nepříjemného,
nešťastného.

6
00:02:01,060 --> 00:02:13,640
Jako například, aby si zlomil nohu nebo aby
si srazil vaz, nebo aby herec breptal, nebo
na něj naplivete, nebo mu popřejete ještě
jinou pohanu, například aby ho posral pes.

7
00:02:14,360 --> 00:02:31,840
Žárliví a závistiví bohové na Olympu pak
zůstanou v klidu a nebudou našemu hrdinovi
bránit v jeho hrdinských skutcích. Takže
to je důvod, proč se místo štěstí přeje něco
nepříjemného: aby to závistiví bohové nepokazili.

8
00:02:33,210 --> 00:02:48,650
A než jsem stačil tento Faktoid natočit,
tak pan Jan položil ještě několik zvídavých
otázek, například, proč se říká brečet jako
želva, nebo proč se zlým matkám říká krkavčí
nebo špatné službě medvědí?

9
00:02:49,750 --> 00:02:55,320
Zvířecích úsloví je v jazyce hodně, ale tyhle
jsou takový hezký odrazový můstek.

10
00:02:56,300 --> 00:02:59,610
Proč se třeba říká, že někdo brečí jako želva?

11
00:03:00,470 --> 00:03:16,490
Želva, když z moře vyleze na břeh, tak opravdu
má v očích spoustu tekutiny, která jí z nich
odkapává. Ale není to proto, že by byla smutná,
nebo že by jí bylo něco líto. Želva je plaz
a potřebuje ke svému životu pitnou vodu.

12
00:03:17,450 --> 00:03:47,230
Jenže to je trošku problém, protože ji neustále
v moři a tam je voda slaná. Proto mají želvy,
a nejenom želvy, ale i další mořští plazi
a mořští savci, speciální mechanismus, jak
si tu pitnou vodu z té mořské získat. Dokážou
totiž z mořské vody odfiltrovat sůl. A ta
sůl se jim pak z těla vylučuje speciálními
žlázami, které mají blízko očí a jsou podobné
slzným kanálkům.

13
00:03:48,220 --> 00:04:17,630
Takže když želva vyleze na břeh, tak to,
co jí teče z očí, nejsou slzy štěstí nebo
naopak lítosti, ale je to koncentrovaný solný
roztok, který želva vylučuje. Takže když
někdo brečí jako želva, tak brečí velmi intenzivně.
Na druhou stranu když někomu řeknete, že
roní krokodýlí slzy, tak to znamená, že jeho
pláč či smutek máte za falešný a povrchní.
Důvod je ten, že když ve středověku začala
masová turistika

14
00:04:18,150 --> 00:04:41,570
pod pláštíkem křižáckých výprav, tak ti,
co se vraceli, vyprávěli o tom, co zažili
v dalekých zemích. A vyprávěli například
o strašlivém krokodýlu, který na břehu řeky
Nilu pojídá svoje nebohé oběti a u toho intenzivně
pláče. Takže to měli za falešný projev, že
ten krokodýl pláče nad svojí obětí a přitom
ji požírá.

15
00:04:42,210 --> 00:05:11,780
Krokodýl ve skutečnosti nepláče, krokodýl
má akorát na očích zvláštní blanku, zvanou
mžurku, kterou mají i jiní plazi nebo ptáci.
A když s ní mrkne, tak po ní stéká voda,
která tam zůstala ještě z té řeky. Navíc
u savců, takže i u lidí, jsou speciální slzné
kanálky, které ty slzy odvádějí do nosu.
Takže když brečíme, tak taky u toho smrkáme.
Krokodýli ale nic takového nemají.

16
00:05:12,170 --> 00:05:41,850
Takže když krokodýl brečí, tak se mu veškeré
slzy a veškerá ta voda z očí valí po tvářích,
respektive po šupinách, které místo tváře
má. Když o něčem řeknete, že to dělá věci
medvědí službu, máte na mysli to, že v dobrém
úmyslu vlastně škodí. Toto úsloví pochází
z Krylovovy bajky o medvědu a poustevníku,
ve které si poustevník chtěl schrupnout a
medvěd v dobré víře, že mu pomůže,

17
00:05:42,180 --> 00:06:01,420
se nabídl, že od něj bude odhánět mouchy.
A když na poustevníka sedly mouchy, tak je
medvěd odehnal kamenem a poustevníka přitom
zabil - takže udělal medvědí službu. A s
tou krkavčí matkou, tedy s matkou, která
se nestará o svoje děti a zanedbává je, se
to má tak:

18
00:06:02,450 --> 00:06:32,650
Krkavec je černý, černá barva v naší kultuře
znamená něco špatného, má nepříjemný krákavý
hlas a živí se mršinami. To našim předkům
stačilo k tomu, aby si z krkavce udělali
fackovacího panáka a symbol pro všechno možné
špatné. Což je samozřejmě opět velká nespravedlnost,
spáchaná na naprosto nevinném zvířeti, protože
krkavci se jednak o svoje potomstvo

19
00:06:32,750 --> 00:07:03,490
starají velmi vzorně, až nevídaně vzorně.
Velmi dlouho je vychovávají a jejich péče
je opravdu příkladná. Krákání možná je nepříjemné,
ale krkavec dokáže napodobovat spoustu jiných
zvuků včetně lidské řeči, a nejenom napodobovat.
Krkavcovití ptáci patří mezi nejinteligentnější
ptáky vůbec, takže dokážou dokonce i používat
jednoduché nástroje nebo řešit jednoduché
úlohy. A umí to nejen krkavci, ale i mnohem
známější

20
00:07:03,590 --> 00:07:04,810
Havrani a vrány.

21
00:07:06,010 --> 00:07:13,990
Mimochodem to, že vrána není samička od havrana,
předpokládám všichni víte. Já to nevěděl
zhruba do pětadvaceti let. :(