1 00:00:06,260 --> 00:00:37,080 Na konci 80. a začátkem 90. let byla islandskou prezidentkou Vigdís Finnbogadóttir. V české televizi ji tehdy, poměrně nestandardně a nezvykle, uváděli v nepřechýlené podobě. A stala se taková věc, že diváci psali, proč tuto prezidentku nevyslovují správně česky, tedy jako Finnbogadóttirovou. 2 00:00:37,150 --> 00:01:00,270 A jakýsi televizní činovník tehdy vystoupil na obrazovkách a vysvětlil národu, že islanďané nemají příjmení jako my, že to druhé jméno, které je u nás bráno jako příjmení, je na Islandu vytvořeno ze jména otce a příponou -dóttir v případě dcery, nebo -sson v případě syna. 3 00:01:01,420 --> 00:01:07,480 Tedy Fridriksdóttir je Fridrikova dcera a Fridriksson je Fridrikův syn. 4 00:01:08,230 --> 00:01:15,550 Může nám to připadat podivné, ale seveřané to prostě tak mají, že odkazují na jména svých otců. 5 00:01:16,700 --> 00:01:40,000 Což mě mimochodem přivádí k takové zajímavosti, totiž, že čeština rozlišuje otce a otcova bratra, případně matčina bratra. Obojímu se říká strýc. Dřív to tak nebývalo. Dřív strýc byl pouze otcův bratr, zatímco matčin bratr byl ujec. 6 00:01:40,710 --> 00:01:47,860 Jistě víte, že na Slovensku se strýcům v našem pojetí říká ujo nebo strýko. 7 00:01:48,720 --> 00:02:12,740 U nás tohleto rozlišení už dávno padlo, ale jsou národy, které rozlišují mnohem podrobněji a jsou taky národy, které rozlišují mnohem méně. Například některé kmeny mají jedno slovo pro otce i pro strýce, to samé pro matku a její sestry, takže nerozlišují mezi otcem, strýcem nebo matkou a tetami. 8 00:02:12,830 --> 00:02:20,880 Dokonce jsou i jazyky, kde se stejným slovem označuje otec i všichni mužové jeho věku. 9 00:02:21,760 --> 00:02:48,100 Jestli si to nedovedete představit, tak si vzpomeňte na dnes již hodně archaické oslovení pantáto, panímámo, což neznamenal otec ani matka, ale prostě kdokoliv z dané vesnice, kdo měl stejný věk jako rodičové dotyčného. Něco podobného bylo i se slovem teta a strýc. Dneska se to používá spíš jako ironicky, "motal se tam takovej zmatenej strejda," 10 00:02:48,100 --> 00:02:55,060 Ale dřív to fungovalo zejména na vesnicích jako univerzální oslovení pro starší lidi ve věku našich rodičů. 11 00:02:55,790 --> 00:03:18,680 Když si vzpomenete na Vesničku mou střediskovou, tak se vám jistě vybaví scéna, kdy Zdeněk Svěrák říká kolemjdoucí Marii Ježkové "teta" a ona mu odpovídá: "ty seš můj synovec, že tě neznám?" Tehdy už to bylo bráno jako hodně archaického oslovení, ale přece jenom stále se ještě někde používalo, i když už jen v ironickém kontextu.