1
00:00:22,720 --> 00:00:43,480
Popravdě řečeno si dodneška nejsem jistý
tím, co si mám myslet o národním obrození.
Myslet si to, co nám říkali ve škole v dějepisu,
by se mi mohlo škaredě nevyplatit, protože
to, co nám říkali ve škole v dějepisu, byla
z valné většiny lež nebo propaganda někde
od Zdeňka Nejedlého.

2
00:00:43,780 --> 00:01:14,400
Na jednu stranu se tam hraje na nacionální
notu, což v 70. a 80. letech když jsem chodil
do školy, mělo poměrně aktuální politické
konsekvence, protože přeci jen bylo třicet
let po válce a Německo, ačkoliv mělo svoji
východní část, bylo pro nás tím hlavním strašákem
imperialismu, revanšismu a kapitalismu. Takže
tehdy se národní obrození vykládalo div ne
jako partyzánské hnutí proti německému elementu.

3
00:01:14,700 --> 00:01:44,730
Takže ty dějiny, co jsme se učili ve škole,
ty je možná lepší zapomenout, včetně těch
kýčovitých historek o tom, jak se chudý lid
sbíral na to, aby měl konečně svoji Národní
kapličku, svůj svatostánek divadla, a zlí
závistiví němečtí dělníci ji nechali vyhořet.
Další věc, kterou si pamatuju z národního
obrození, byly snahy o vytvoření původních
českých slov k něčemu, co už jinde

4
00:01:44,830 --> 00:02:15,000
znali a pojmenovali. Někdy se to ujalo, jako
například u názvů měsíců a dní, a někdy se
to, slušně řečeno, neujalo jako čistonosoplena
a tlukorukobřinkstroj a podobné věci. Mimochodem
tvoření nových českých slov funguje do dneška,
ačkoliv někdy to může vypadat, že je trend
přesně opačný. Někdy se to ujme jako například
počítačová myš, a někdy se to velmi neujme
jako třeba slovo magnetoskop.

5
00:02:15,900 --> 00:02:45,190
Magnetoskop byl český výraz, který byl prosazován
analogicky se slovem magnetofon pro něco,
čemu se pak v 90. letech říkalo video, a
dneska už to téměř nikdo nezná, natož aby
to měl doma a sjížděl si na tom nahrané filmy.
Ale zpátky k národnímu obrození. Národní
obrození shodou okolností padlo do stejné
doby, kdy ve světě probíhala technická a
vědecká revoluce. Bylo to období, kdy vznikala

6
00:02:45,280 --> 00:03:15,150
spousta nových věcí, kdy došlo k mnohým objevům,
k systematizaci vědění, a všechno tohleto
potřebovalo vlastní nová slova. Velkou roli,
téměř jednu z největších v tomto tvoření
nových slov pro vědecké pojmy v češtině,
sehrál Jan Svatopluk Presl se svým bratrem.
Začali pojmenováním rostlin. Celkem prozíravě
přijali Linného binomický systém, tedy

7
00:03:15,290 --> 00:03:45,800
systém, kde každá rostlina je pojmenována
dvěma jmény, v češtině podstatným a přídavným,
kde podstatné jméno označuje rod, zatímco
přídavné jméno označuje druh rostliny. Takže
proto máme mák setý a hlaváček jarní nebo
koniklec velký, což doceníte zejména ve chvíli,
kdy se začnete učit názvy rostlin nebo živočichů
v jiných jazycích, kupříkladu v angličtině.
Při tvoření názvů rostlin buď Preslové zvolili
starý český název

8
00:03:45,880 --> 00:03:55,410
jako je sněženka, nebo nějaký název ze slovanského
jazyka, třeba mochna, šeřík, kukuřice nebo
orobinec pochází z ruštiny,

9
00:03:56,090 --> 00:04:25,920
nebo kopretina - pochází z polského slova
pokretnik, něco ale vymysleli takříkajíc
od stolu, například brambořík, protože ty
hlízy vypadají jako brambor, nebo bělozářka,
protože má svítivě bílé květy. A když popisujeme
rostliny a říkáme blizna nebo hlíza, keř,
oddenek, okolík, prašník, stéblo nebo tyčinka,
tak to jsou všechno slova, která zavedl Presl.
O patnáct let

10
00:04:26,010 --> 00:04:56,170
později vydal Presl další knihu, ve které
pojmenovává pro změnu zvířata, a zase se
držel binomického systému. Takže máme myš
domácí, hraboše polního, hyenu skvrnitou,
hrocha obojživelného nebo kočkodana zeleného,
a zase některá slova vydržela v češtině do
dneška. Bobr, dikobraz, gazela, lama, lenochod,
morče, mýval, pásovec, tapír, tuleň, vorvaň
nebo zubr, to jsou taky

11
00:04:56,310 --> 00:05:26,660
Preslova slova. Pojmenoval samozřejmě i brouky
a hmyz, takže například babočka nebo kudlanka
nebo potápník jsou taky jeho slova. A kromě
rostlin a živočichů zavedl názvosloví pro
spoustu dalších oborů, například v chemii.
Dodneška používáme několik chemických názvů,
které zavedl Presl, jako kyslík, dusík, uhlík,
vodík, hliník, hořčík, křemík, draslík, sodík
a vápník. Poznáte je jednoduše

12
00:05:26,750 --> 00:05:57,250
protože končí na -ík. Těch českých jmen navrhnul
mnohem víc, pojmenoval tehdy celou známou
periodickou soustavu prvků, včetně prvků
neexistujících, ale jeho následovníci tato
jména zrušili a nahradili mezinárodními pojmy.
Tak se například Preslův vralík stal u Amerlinga 
japíkem a po Riegrovi mu říkáme lithium.
Beryllium nazval Presl sladíkem, bor nazval
boříkem. Halogeny,

13
00:05:57,350 --> 00:06:26,880
které dnes známe pod názvem fluor, chlor,
brom, jod, tehdy Presl pojmenoval kazík,
solík, vtožík a chaluzík. Fluor byl kazík,
protože se vyskytoval v nerostu fluoritu
neboli kazivci, solík je chlór, protože se
vyskytuje v kuchyňské soli, chaluzík neboli
jód byl pojmenován podle chaluh, kde se vyskytuje,
ale proč brom pojmenoval slovem vtožík, to
netuším.

14
00:06:27,340 --> 00:06:57,230
Logické podle Presla bylo pojmenování fosforu
slovem kostík, protože se vyskytuje v kostech.
Chrom, jehož název odkazuje na řecké slovo
pro barvu, nazval Presl barvíkem a osmium,
z řeckého slova osmé, což je vůně, Presl
pojmenoval slovem voník. Kobalt, který byl
pojmenován podle německého výrazu kobold,
což je nějaký permoník nebo divoký skřítek,
tak dostal české pojmenování

15
00:06:57,370 --> 00:07:27,200
ďasík, pro titan navrhl pojmenování chasoník,
pro nikl pochvistík, pro arsen sytaník, pro
selen, který je pojmenován podle měsíce Seléné,
tak navrhoval název luník, a pro uran nebesík.
A kde Presla nenapadlo nic, tak tam aspoň
vzal původní mezinárodní označení a dodal
koncovku -ík, takže stroncium bylo strontík,
platina platík a ytrium byl ytřík.

16
00:07:27,810 --> 00:07:58,440
Při svém počešťování periodické soustavy
se Presl vyhnul některým tradičním názvům,
které už v češtině existovaly. Takže cín,
olovo, zlato, stříbro, měď, zinek nebo rtuť
nebo železo, ty byly pojmenované česky už
předtím, takže zůstaly. Spoustu Preslových
názvů zrušil následně Karel Slavoj Amerling,
který je buďto přiblížil mezinárodním slovům,
nebo je nahradil vlastními novotvary, třeba
Preslův sytaník

17
00:07:59,020 --> 00:08:02,030
nazval svým vlastním slovem otrušík.

18
00:08:02,880 --> 00:08:16,660
Dneska mu říkáme arsen. Stejně tak luník
přejmenoval na švábel, a dneska to je selen.
Nemluvě o telluru, který byl u Presla zemník
a u Amerlinga župel.

19
00:08:17,540 --> 00:08:25,780
Amerling ale ještě zavedl jiný termín, a
to je termín prvek. Do té doby se jednotlivým
chemickým prvkům říkalo živly.

20
00:08:26,500 --> 00:08:56,610
Kromě deseti zmiňovaných názvů od vodíku
přes kyslík po dusík, zůstalo po Preslovi
v chemii ještě něco. Podobně jako se v botanice
a v přírodovědě inspiroval binomickým systémem,
tak i do chemického názvosloví přinesl trochu
systematičnosti, a to tím, že zavedl koncovky
podle mocenství. Ano, to je to známé -ný,
-natý, -itý, -ičitý, tak to zavedl právě
Presl. Původně měl těch koncovek míň,

21
00:08:56,700 --> 00:09:26,690
jeho následovníci pak ten systém upravili,
ale v zásadě zůstal stejný. Zůstal stejný
do dneška a do dneška je to velká výhoda
oproti ostatním jazykům. Jan Svatopluk Presl
se svými slovy zasáhl i do jiných odvětví.
Například pro geologii a paleontologii přinesl
slova břidlice, buližník, hornina, zeměkoule,
živec nebo žula, to jsou jeho slova. Pojmenoval
i technické věci jako buchar, hřídel, kladkostroj,

22
00:09:26,770 --> 00:09:58,010
litina, pastorek, řezačka, štola, válcování,
závaží, to všechno jsou Preslovy jazykové
kreace. Sám autor velké části českého odborného
názvosloví se narodil v poměrně zámožné pražské
rodině, kde se jeho otec, selfmademan, zmohl
dokonce na nákup několika domů, a spolu se
svým bratrem Karlem většinu tohoto majetku
investovali do bohulibých, ale prodělečných
vlasteneckých akcí,

23
00:09:58,100 --> 00:10:28,880
včetně vydávání odborných knih vlastním nákladem.
Neoženil se, děti neměl, prostředky vkládal
do dobročinných věcí, vydávání českých knih
a podobných, a protože byl zároveň velmi
vstřícný a obětavý, tak nikomu nic neodmítnul,
a díky tomu se postupně stal univerzitním
profesorem, ředitelem kabinetu v Klementinu,
redaktorem prvního českého vědeckého časopisu,
byl ve výboru české encyklopedie,

24
00:10:29,190 --> 00:10:59,410
spoluorganizátor Matice české, zakládal Jednotu
ku povzbuzení průmyslu v Čechách, učil, přednášel,
tvořil, kreslil, terminologii vymýšlel, a
tak se upracoval a zemřel předčasně v sedmapadesáti
letech. A jak už to tak v životě chodí, tak
právě na takové lidi veřejnost často brzy
zapomene, takže už na konci 19. století jeho
hrob na Olšanech ani neexistoval, a dodneška
máme jen několik málo pomníků, které by připomínaly

25
00:10:59,500 --> 00:11:04,870
tohoto velikého buditele. Jeden pomník je
v arboretu ve Křtinách u Brna

26
00:11:05,650 --> 00:11:37,640
a druhý pomník je ve Vrchlického sadech v
Praze. Jestli vám Vrchlického sady nic neříkají,
tak je to známý lesík Sherwood u Hlavního
nádraží, a když od Hlavního nádraží půjdete
tímto Sherwoodem směrem k Národnímu muzeu
a zhruba v půlce cesty odbočíte doleva směrem
k magistrále, tak doslova několik metrů od
magistrály mezi stromy najdete pomník Jana
Svatopluka Presla, člověka, který pozdvihl
české odborné názvosloví

27
00:11:37,740 --> 00:11:40,410
na úroveň, kterou má do dneška.