1 00:00:00,120 --> 00:00:30,810 Benjamin Franklin je takový americký Jára Cimrman, ale na rozdíl od Cimrmana Franklin opravdu existoval a byl ve svém vynalézání úspěšnější. Pocházel z chudých poměrů a vlastní pílí a prací se vyučil, vzdělal, začal podnikat, založil mnoho spolků, a ve věku 42 let svoji prosperující firmu 2 00:00:30,910 --> 00:00:51,100 předal, nechal si pouze rentu, a z ní si pohodlně žil a vrhl se na dráhu vynálezce. Jeho nejznámější vynález je bleskosvod, i když tady není první. Prvenství patří našemu Prokopu Divišovi. Ale Benjamin Franklin kromě bleskosvodu vynalezl i jiné věci. 3 00:00:52,050 --> 00:01:02,200 Jako například kamna na dřevo s nízkou spotřebou paliva, močový katetr, hudební nástroj armonika nebo bifokální brýle. 4 00:01:02,910 --> 00:01:34,920 Ale kromě těchto zásadních vynálezů objevil i jiné věci. Dneska bychom řekli možná drobnosti, ale to jim nic neubírá na zajímavosti. Jeden psychologický fenomén byl dokonce nazván jeho jménem - takzvaný Franklinův efekt. Franklin ve svém životopise vzpomíná na zákonodárce, se kterým se neměli příliš rádi. Ten politik byl těžko přístupný a Franklin měl problémy s ním vůbec komunikovat. Pak se jednou dozvěděl, že onen politik. 5 00:01:35,010 --> 00:02:05,170 Vlastní vzácnou knihu a poslal dotyčnému vzkaz s prosbou, jestli by mu tu knihu nepůjčil. Politik mu ji obratem poslal. Franklin mu po týdnu knihu s díky vrátil a přidal k ní lísteček, že děkuje za ochotu a že je vděčný. A najednou se k němu ten politik začal chovat líp, otevřeněji,  začal s ním komunikovat a stali se z nich dokonce přátelé. Franklina to zaujalo, a protože byl zvyklý všechno zkoumat a prověřovat, 6 00:02:05,530 --> 00:02:18,500 Tak i tento jev začal zkoumat a prověřovat a věnoval se mu víc a nakonec ho formuloval poměrně prostě: "Lidé vás budou mít raději, pokud vám prokázali nějakou laskavost." 7 00:02:19,230 --> 00:02:24,660 A dokonce vás budou mít raději víc, než kdybyste vy prokázali laskavost jim. 8 00:02:25,500 --> 00:02:55,550 Tehdy ten jev ještě nedokázal vysvětlit, pouze ho popsal. Až ve 20. století přišli odborníci psychologové s vysvětlením: za tento efekt může takzvaná kognitivní disonance. Kognitivní disonance nastává tehdy, když jednáte v rozporu se svým přesvědčením, třeba když půjčíte vzácnou knihu někomu, koho nemáte tak úplně rádi. A v tu chvíli mozek začne jednat a snaží se 9 00:02:55,770 --> 00:03:00,610 Chování a postoj opět uvést do rovnováhy a do souladu. 10 00:03:01,330 --> 00:03:31,180 Normální stav je takový, že jsme laskaví k lidem, které máme rádi, a když pomůžeme někomu, koho nemáme tak úplně rádi, tak mozek tento rozpor vnímá. Cítí v něm nesoulad, ten je mu nepříjemný, a proto se snaží změnit situaci tak, aby opět nastalo příjemno. A v tomto případě už nemá šanci laskavost odvolat, a tak prostě promění váš postoj a začnete si říkat, že ten člověk 11 00:03:31,280 --> 00:03:48,050 vám vlastně až tak moc nevadí a že je možná trošku i sympatický. A když si tohle podvědomě řeknete, tak je najednou všechno zase v pořádku a svět je takový, jaký byl předtím a vy prokazujete laskavost jenom těm, které máte rádi.