1
00:00:15,470 --> 00:00:32,680
Když jste v nebezpečí, voláte SOS. Všichni
ten signál známe, všichni víme, co znamená
a všichni ho poznáme na první dobrou. A napadlo
vás někdy, co SOS vlastně znamená? Mnozí
věří, že SOS pochází z anglického

2
00:00:32,770 --> 00:01:02,430
"save our souls", neboli zachraňte naše duše.
Jiní věří, že to pochází z anglického "save
our ship", zachraňte naši loď. Což je obojí
hezké, ale pokud je posádka na moři a je
v nebezpečí, tak volá SOS nikoliv proto,
aby někdo zachránil jejich duše, ale proto,
aby někdo zachránil jejich těla a životy.
To samé platí pro loď - námořníkům v tu chvíli
nejde ani tak o tu loď, ale o to, aby sami
přežili.

3
00:01:02,430 --> 00:01:28,490
Vysvětlení SOS jako zkratky je hezké, ale
nepravdivé. Ale začněme od začátku. Ještě
před SOS se používal signál, česky vyslovovány
jako CQD. Někdy se vysvětloval jako zkratka
z anglického "come quick, distress" nebo
"come quick, danger" - přijďte rychle. jsem
v nouzi nebo v nebezpečí, ale to taky není
pravda.

4
00:01:29,390 --> 00:01:58,980
CQD ve skutečnosti navrhla roku 1904 společnost
Marconi a vznikl tak, že se k signálu CQ,
který už předtím sloužil jako upozornění
na důležité vysílání, které by měli všichni
poslouchat, se přidalo písmeno D jako distress
- nouze. Ovšem samotné CQ nebylo z anglického
"come quick", ale bylo to z francouzského
slova sécurité, které znamená bezpečí nebo
bezpečnostní. Já se nebudu pokoušet vyslovovat
francouzsky,

5
00:01:59,320 --> 00:02:31,920
ale je to velmi podobné anglickému slovu
security a slyšíte tam to CQ. Takže od toho
vznikly CQ kódy a následně z toho vzniklo
CQD neboli kód pro nebezpečí. Jestli jste
se někdy zajímali o historii Titanicu, tak
víte, že právě CQD vysílal radiotelegrafista
na Titanicu předtím, než vyslal to SOS. Kromě
CQD existoval ještě americký návrh, že se
bude používat NC, což se v morseově kódu
zapíše jako - .   - . - .

6
00:02:31,920 --> 00:03:00,300
což je taky snadno rozpoznatelný signál,
a do toho vstoupili Němci, kteří navrhli
rovnou 3 kódy. Morseovka normálně používá
pro písmena kódy, které se skládají maximálně
ze 4 teček nebo čárek. Pro čísla pak z 5.
Němci přišli s návrhama kódů, které se skládaly
z 6, 7 a 9 tónů a bylo to 6 čárek, nebo 3
tečky 3 čárky tečka,

7
00:03:00,380 --> 00:03:03,080
nebo 3 tečky, 3 čárky a 3 tečky.

8
00:03:03,930 --> 00:03:24,610
A nakonec se sešla mezinárodní komise, která
jako signál nouze přijala ten prostřední
německý, tedy 3 tečky, 3 čárky a tečku, a
doporučila ho změnit na 3 tečky, 3 čárky
a 3 tečky, což se překládá jako SOS, ale
nepřesně, protože nejde o 3 písmena za sebou.
To by tam musely být mezery.

9
00:03:26,380 --> 00:03:31,310
Správný signál SOS je bez mezer, tedy 3 tečky,
3 čárky, 3 tečky.

10
00:03:33,910 --> 00:04:03,840
Tato dohoda byla schválena v roce 1908 a
v roce 1909 první loď vyslala tento signál,
když narazila na útes. A začátkem roku 1999,
tedy po 90 letech, bylo použití morzeovky
oficiálně zrušeno, protože signál nouze byl
vysílán satelitním rádiovým spojením. Signál
SOS se používal v dobách telegrafického spojení,
a později, kdy už se přenášel hlas, tak se
používal

11
00:04:03,940 --> 00:04:33,530
jiný signál, a to známý mayday mayday. A
možná vám bude připadat, že se opakuju, ale
i v tomto případě nejde o anglická slova
"květnový den", ale opět o přepis z francouzského
slova m'aider, neboli pomoz mi. Ve skutečnosti
francouzština tento tvar nepoužívá, pouze
některá nářečí. Takže úhrnem: SOS není s-o-s,
není to ani žádná zkratka, a už se vlastně
oficiálně ani nepoužívá.

12
00:04:33,530 --> 00:04:36,950
Ale když ho zavoláte, každý bude vědět, o
co jde.