1 00:00:05,730 --> 00:00:35,830 Mám rád, když mi posluchači nechávají vzkazy. Mám na to speciální funkci u Faktoidu a občas tam slyším fakt zajímavé věci. Kromě toho pána, který mě upozornil na to, že krávy jdou po dvou, nikoliv pod vodou, a pána druhého, který říkal, že naopak v Sušilovi je psáno, že jdou pod tou vodou, tak se tam objevil i vzkaz od jedné paní. Bylo to po tom dílu faktoidu, kde jsem vyprávěl o významu rčení "být na houbách" a zmiňoval jsem, 2 00:00:35,970 --> 00:01:05,820 Že šlo o krycí označení jarního dovádění mládeže. A paní mi poslala vzkaz, ve kterém mi říkala: "těším se, až půjdu v létě na houby". Já se nebudu pouštět do spekulací o tom, v jakém slova smyslu to paní ve vzkazu použila. Ale předpokládám, že prostě v létě po ránu se sebere, vezme si pláštěnku, dlouhé nohavice proti klíšťatům a vyrazí do lesa sbírat houby. Ostatně sbírání hub je oblíbenou činností. 3 00:01:06,030 --> 00:01:36,020 Sbírá snad každý. A kdo říká, že ne, ten to dělá dodnes. Ovšem to, co v lese sbíráme, pokud to tedy známe, je vlastně z hub jenom ta pověstná špička ledovce. Je to plodnice. Zytek houby je schovaný pod zemí a vypadá jako dlouhá bílá zamotaná vlákna. My jsme zvyklí této části říkat podhoubí, což na první poslech vypadá jako něco, co je menší, schované, vlastně ne tak důležité, ale opak je pravdou. 4 00:01:36,680 --> 00:02:06,210 Podhoubí je ve skutečnosti většina toho organismu, co tam žije. Říkám organismus, protože houba není ani rostlina a není to ani živočich, houby tvoří samostatnou říši a podle biologů mají dokonce blíž k živočichům než rostlinám. Ono podhoubí může mít různé velikosti, od pár centimetrů čtverečních až třeba po hektar. Jednotlivá vlákna můžou být až několik desítek metrů dlouhá. 5 00:02:06,750 --> 00:02:38,100 Výzkumy z posledních let pak ukazují, že houby spolu velmi pravděpodobně komunikují tam, kde žijí, a to nejen v rámci jednoho organismu, jednoho podhoubí, ale i navzájem mezi sebou. Údajně se vědcům podařilo zachytit zhruba 50 různých signálů, které si houby navzájem vyměňují. Co přesně si houby říkají? To nevíme. Vědci připouští i možnost, že jen tak žvatlají a neříkají si nic významného, ale na 2 stranu je docela možné, že spolu takto komunikují na velkou dálku. 6 00:02:38,230 --> 00:03:08,590 A nejenom sami pro sebe, ale že ještě předávají vzkazy pro někoho jiného. Houby totiž svými vlákny nejenom prorůstají půdou, ale zároveň vrůstají do kořenů rostlin, hlavně stromů. Je to vrůstání vlastně vítané, protože to je prospěšné pro obě strany. Tomuto prorůstání se říká mykorhiza a je známá už od poloviny 19. století, ale původně se myslelo, že jde o parazitický vztah. Ve skutečnosti zhruba 70 až 90%. 7 00:03:08,680 --> 00:03:17,150 Veškerých rostlin tuto mykorhizu nějak využívá. Je to pro ně prospěšné, protože díky houbě získávají víc vody a víc živin. 8 00:03:17,790 --> 00:03:47,820 A houba naopak z rostlin získává uhlíkaté látky, které si sama nemůže získat z půdy, protože tam prostě nejsou k dispozici. Dokonce se ukazuje, že rostliny, které rostou tam, kde nemají své houby, tak jsou náchylnější k parazitům a k různým nemocem. Tento systém vzájemné výpomoci hub a rostlin je velmi starý. Velmi pravděpodobně jen díky této mykorhize mohly rostliny vyjít z oceánů na souš. díky tomu, že jim houby připravily půdu. 9 00:03:47,900 --> 00:04:17,760 A to doslova. Díky těmto poznatkům zemědělci a zahradníci zjistili, proč se občas rostliny neudrží na místě, kde by teoreticky měly mít všechny ideální podmínky pro svůj růst. Chyběly jim tam právě ty houby. Proto se dneska mykorhizní houby dodávají někdy i uměle, když je potřeba podpořit růst. Ale výzkum pokračuje dál a vypadá to, že právě houby pomáhají stromům navzájem komunikovat. Stromy spolu komunikují převážně chemicky, to znamená, že vylučují 10 00:04:17,800 --> 00:04:32,160 některé látky, které dokážou zachytit stromy v jejich okolí, a tak si předat zprávu. Ale některé výzkumy naznačují, že stromy můžou ke svému povídání a ke své komunikaci využívat právě to podhoubí, které mezi nimi vede. 11 00:04:32,920 --> 00:05:03,700 Výzkumy z posledních let ukázaly, že stromy si dokážou zavolat ptáky na pomoc, když jsou napadeni nějakými housenkami, hmyzem nebo býložravci. V takovém případě vyšlou chemický signál SOS, který přiláká ptáky, dravé ptáky a dravý hmyz, a ti se slétnou na postižené větve a housenky buďto sezobou, nebo sežerou, nebo zaženou býložravce. Velmi pravděpodobně si informaci o tom, že les napadly housenky či jiní škůdci 12 00:05:03,980 --> 00:05:08,140 Předávají stromy nejenom chemicky, ale právě pomocí hub. 13 00:05:08,940 --> 00:05:18,310 Takže až půjdete v létě na houby, tak si vzpomeňte, že to nejzajímavější na houbách není to, co seberete a sníte, ale to, co nevidíte.