1 00:00:00,180 --> 00:00:11,920 Představte si, že jdete po městě a najednou jste svědky nějaké mimořádné situace. 2 00:00:13,160 --> 00:00:29,700 Třeba někdo upadne, nebo ho srazí cyklista a ujede, nebo na něj spadne kus ledu ze střechy, nebo prostě se stane cokoliv takového, co vyžaduje vaši okamžitou pomoc. Pomůžete? Shodneme se na tom, že asi ano. 3 00:00:31,310 --> 00:00:34,890 A pomůžete, když budou okolo další lidé? 4 00:00:36,260 --> 00:00:39,690 To je taková zvláštní otázka, ze sociální psychologie. 5 00:00:40,920 --> 00:01:01,980 Sociální psychologové totiž zjistili, že čím víc lidí je svědky takové události, tím míň lidí pomůže. Tím menší pravděpodobnost je, že opravdu někdo se rozhoupe a jde pomoct. A není to proto, že by byli ti lidé neochotní, nebo 6 00:01:02,690 --> 00:01:12,690 Že by byli zlí, ale důvod je skrytý v jednom sociologicko-psychologickém fenoménu, kterému se říká efekt přihlížejícího. 7 00:01:14,060 --> 00:01:44,680 Tento efekt zkoumali vědci a zjistili, že čím víc lidí je svědky mimořádné situace, tím menší je pravděpodobnost, že někdo opravdu pomůže a důvody jsou 2 a jsou vlastně velmi jednoduché. Když je větší skupina lidí svědkem toho, že se stalo něco mimořádného, tak dost často lidé nechtějí zasahovat, protože se obávají, že se ostatním ukážou 8 00:01:44,760 --> 00:01:52,630 v situaci, kdy jsou poprvé a nebudou si zcela jistí tím, co mají dělat a nebudou profesionální. 9 00:01:53,740 --> 00:02:23,570 A druhý efekt je takzvané rozptýlení zodpovědnosti. Vy samozřejmě víte, že byste měli něco udělat, ale říkáte si, nebudu se do toho montovat. On se o to postará někdo jiný. Ta vaše zodpovědnost, kterou cítíte, je rozptýlena mezi tu skupinu lidí, ve které jste. Říkáte si, že přece někdo musí něco udělat a čekáte až někdo něco udělá. Pravda je, 10 00:02:23,730 --> 00:02:53,720 Že kdykoliv jsem byl svědkem jakékoliv takové mimořádné situace, kde bylo víc lidí, tak se málokdy stalo, že nikdo nenabídl pomoc. Vždycky někdo, třeba ten nejbližší člověk přiskočil, zvednul nabídnul pomoc, zeptal se, jestli se něco neděje, takže zas tak špatné to s lidma minimálně v Praze není. Z tohoto vyplývají 2 rady. Zaprvé: Pokud jste svědkem nějaké mimořádné situace a víte, že můžete pomoct, 11 00:02:53,820 --> 00:03:24,010 Máte pomoct a říkáte si "kdo pomůže?", tak se neptejte, prostě to udělejte sami. Možná se tam sejdete dva a budete pomáhat, ale vždycky jsou lepší 2 kteří pomáhají, než žádný. A druhá věc. Když už budete poskytovat pomoc a budete mít třeba obě ruce zaneprázdněné masáží, srdce a potřebujete, aby někdo třeba zavolal záchranku, tak nekřičte do davu "Zavolejte někdo záchranku". 12 00:03:24,110 --> 00:03:38,220 Tím zase dojde k tomu rozptýlení zodpovědnosti a lidé si budou říkat "a kdo ji zavolá", "ať ji zavolá někdo jinej" a "on ji někdo zavolá", udělejte jednoduchý trik, prostě se na někoho podívejte, nebo na něj ukažte a řekněte: "vy, prosím vás, zavolejte záchranku." 13 00:03:38,910 --> 00:03:52,490 Tím tu zodpovědnost, přenesete na něj a on většinou zareaguje. Pokud ne, tak zareaguje hned vedle stojící a nabídne se sám. Prostě buďte adresní, ukažte na toho, od koho vyžadujete, aby vám pomohl. 14 00:03:55,110 --> 00:04:22,210 Jo a ještě bonusový tip na závěr. Pokud se vám něco takového stane ve městě a vy nevíte přesně, kde se nacházíte, tak si všimněte, že na sloupech pouličního osvětlení jsou malé plechové štítky s číslem. Až budete volat tu záchranku, tak řekněte tohleto číslo, protože čísla jsou unikátní, a podle toho se záchranáři docela dobře orientují.