1
00:00:03,100 --> 00:00:05,600
A pak najednou je po dešti.

2
00:00:07,230 --> 00:00:08,590
Vyjdete ven,

3
00:00:10,230 --> 00:00:22,740
Nadechnete se, a cítíte tu krásnou svěží
vůni, kterou cítíte jenom tehdy, když déšť
čerstvě zkrápěl pole.

4
00:00:23,520 --> 00:00:53,910
Tahle vůně je tak známá a tak specifická,
že má dokonce i svůj vlastní název. Ne dlouho,
od poloviny minulého století, ale má vlastní
název. Říká se jí Petrichor. Petrichor je
složenina ze dvou řeckých slov, petra nebo
petros, což jsou kameny, skály, a ichór,
což je esence, která proudí v žilách bohů.

5
00:00:53,990 --> 00:01:00,790
Taková božská krev. Takže to je vlastně krev
kamenů nebo krev skal.

6
00:01:01,710 --> 00:01:21,390
Dlouho se věřilo, že to nějak souvisí s tou
vodou, která při dešti padá, ale jak se můžete
sami snadno přesvědčit, když si ji nachytáte,
dešťová voda sama žádný zápach nevydává.
V 60. letech minulého století to zkoumali
vědci, konkrétně australští, a přišli na
to,

7
00:01:21,390 --> 00:01:44,390
že v období sucha skály, kameny, půda, všechno
tohleto absorbuje spoustu organických sloučenin
ze vzduchu, z rostlin i z bakterií, které
tam žijí a základem těchto sloučenin je takový
olej, který produkujou rostliny, aby zabránily
vysychání v suchém období.

8
00:01:45,420 --> 00:02:10,580
A tenhle olej se ukládá v těch kamenech a
skalách a v půdě. A když dopadne kapka vody
z deště, tak trošku ten olej rozvíří a udělá
z něj aerosol. A jak se kutálí, tak ho vlastně
uvolňuje do vzduchu a tím se mechanicky,
díky tomu dopadání kapek deště, dostává tato
vůně do vzduchu.

9
00:02:13,260 --> 00:02:15,150
A trošku paradoxní je,

10
00:02:16,370 --> 00:02:21,570
Že tahleta vůně jarní svěžesti a krásného
čistého vzduchu,

11
00:02:22,880 --> 00:02:26,190
Je tvořena především takzvaným geosminem.

12
00:02:27,350 --> 00:02:29,060
Geosmin je

13
00:02:30,020 --> 00:02:47,280
Sloučenina, která má typickou zemitou vůni
a chuť, například dává chuť červené řepě,
a je produkována především určitými bakteriemi
takzvanými aktinobakteriemi.

14
00:02:48,010 --> 00:03:10,300
Které jsou zodpovědné mimo jiné za hnilobné
procesy. Takže když cítíte tu svěží vůni
jarní louky po lehkém deštíku, tak ta vůně,
kterou v ní detekujete, je vylučována bakteriemi
hnilobného rozkladu.

15
00:03:10,440 --> 00:03:12,970
A ještě perlička na závěr.

16
00:03:13,870 --> 00:03:32,480
Lidský nos je velmi, velmi citlivý právě
na tuto sloučeninu a dokáží ji rozpoznat
ve velmi malých koncentracích. Pravděpodobně
proto, aby naši předkové, kteří žili v savanách
a v podobných nehostinných oblastech, dokázali
takříkajíc na dálku cítit vodu.